základní prvek gotické architektury From Wikipedia, the free encyclopedia
Gotická klenba s opěrným systémem je spolu s lomeným obloukem základní prvek gotické architektury.
Na počátku gotiky byla široce používaná křížová klenba (dříve převládala klenba valená). Tuto klenbu lze odvodit jako průnik dvou valených kleneb, které jsou na sebe kolmé. V místě průsečíků vznikají hrany, které svádějí tlaky klenby do čtyř opěrných bodů v úhlech klenebního pole (= travé) a dělí klenbu na čtyři kápě. Hrany bývaly velmi často zesíleny kamennými žebry – takovou klenbu nazýváme žebrová klenba.[1]
Křížová klenba nebyla objevem gotické architektury – tu znala již románská architektura (např. katedrála v Durhamu). Novinkou byla kombinace této klenby s lomeným obloukem, která umožnila zaklenout různě široké prostory stejně vysokou klenbou (prostým využitím různé strmosti lomeného oblouku) nebo zaklenout křížovou klenbou prostory jiného než čtvercového tvaru.[2] Technické a estetické možnosti žebrové klenby byly zřejmě rozpoznány na více místech krátce po roce 1100 (mimo zmíněný Durham v severní Itálii a ve Špýru). Rozšířily se pak do Normandie a odtud do střední Francie.[3]
U nejstarších staveb jsou žebra mohutná, později dochází k jejich odlehčování, statickou funkci nahrazuje funkce dekorativní.
V České republice se poprvé objevuje křížová klenba v bočních lodích klášterního kostela v Teplé (okres Cheb), který byl stavěn od 90. let 12. století a vysvěcen roku 1232. Zdejší křížová klenba ještě není podepřená žebry. Počátkem 13. století se objevila řada drobných staveb zaklenutých křížovou žebrovou klenbou.[4]
Významné stavby zaklenuté křížovou klenbou (odkazy jsou často na národní stránky s bohatou fotodokumentací):
Významné stavby zaklenuté křížovou klenbou v ČR:
Jedná se o nejobvyklejší klenbu používanou na zaklenutí polygonálního závěru presbytáře.
Významné stavby zaklenuté v závěru presbytáře paprsčitě:
.jpg)
Obkročná klenba je svedena do podpor úhlopříčně proti sobě postavených[1], bývá používána jako řešení zaklenutí rohových polí nebo klenby ochozu presbytáře.
Významné stavby zaklenuté obkročnou klenbou:
Významné stavby v ČR zaklenuté obkročnou klenbou:
Vzniká tak, že jsou mezi diagonální (úhlopříčná) žebra vložena ještě žebra kolmá.[1] Je častá u raně gotických staveb.
Významné stavby zaklenuté šestidílnou klenbou:
Je dalším rozvinutím šestidílné klenby, od níž se liší přidáním dalších dvou podélných žeber.
Významné stavby zaklenuté osmidílnou klenbou:
Bývá nazývána také hvězdovitá nebo hvězdicová, někdy též nervura. Vzniká průnikem několika valených kleneb, na jejichž líci vytvářejí žebra hvězdovité motivy. Úloha žeber je zde již čistě dekorační. První hvězdová pole klenby se objevují v křížení hlavních a příčných lodí katedrál, první vzorovaná hvězdová klenba v Evropě byla použita v katedrále v Lincolnu po roce 1192. Při pohledu do lodi hvězdicovitý vzor nevyniká a blíží se vzoru vějířovitému.[3]
Společně s následujícími dvěma typy jde o obohacení, kterým ke gotické architektuře přispěly německé země.[2] V České republice se hvězdové klenby vzácně objevují v pozdním 14. století (Sadská, Sulejovice).[4]
Významné stavby zaklenuté hvězdovou klenbou:
Významné stavby v ČR zaklenuté hvězdovou klenbou:
Vzniká jako průsečík několika valených kleneb, na nichž se dekorativní žebra splétají v pravidelný síťový vzorec.[1] Žebra jsou řazena stejnoměrně, bez ohledu na členění klenebních polí.[2]
Tento typ klenby vznikl původně v německých zemích.[2] Jedna z nejstarších síťových kleneb vůbec se nachází v cisterciáckém kostele v Pelplinu (dnes součást Polska), který byl budován od roku 1276[3]. V českých zemích byla poprvé použita na Staroměstské mostecké věži a vzápětí např. v kostele sv. Jiljí v Milevsku. Později se místní vzor klenby rozšířil na mnoha pozdně gotických klenbách ve střední Evropě. Síťová klenba presbytáře svatovítské katedrály na pražském hradě představuje tvůrčí vrchol díla Petra Parléře (presbytář budován v letech 1371–1385).[4]
Významné stavby zaklenuté síťovou klenbou:
Významné stavby v ČR zaklenuté síťovou klenbou:
Dekorativní žebra tvoří na ploše klenby bohaté kroužené obrazce.
Tento typ klenby vznikl původně v německých zemích[2], krásným příkladem je kostel v Annabergu. Dalším nádherným příkladem je zaklenutí Vladislavského sálu na pražském hradě (Benedikt Rejt, 1493–1502).[3]
Významné stavby zaklenuté krouženou klenbou:
Významné stavby v ČR zaklenuté krouženou klenbou:
Použití motivu protínajících se žeber na stavbách v ČR:
U visuté klenby je svorník spuštěn hluboko pod vrchol.[1]
Významné stavby zaklenuté visutou klenbou:
Použití na stavbách v ČR:
Naturalistický dekor je charakteristický pro některé tvůrce závěru gotického období. V ČR patří ke krásným ukázkám podklenutí královské oratoře v jižním chórovém ochozu katedrály sv. Víta na Pražském hradě (Hans Spiess, Benedikt Rejt, 1490–1493).[4]
Bývá také nazývána kalichová. Na vějířové klenbě se žebra vějířovitě rozkládají, přičemž pokrývají celý líc klenby. Tato klenba byla obzvláště oblíbená v anglické pozdní gotice. Poprvé byla použita při zaklenutí křížové chodby kláštera u katedrály v anglickém Gloucesteru po roce 1357[1][2], jisté rysy tohoto typu však můžeme najít v dřívějších hvězdových klenbách katedrály v Lincolnu a Westminsteru.[3]
Významné stavby zaklenuté vějířovitou klenbou:
Bývá nazývaná také diamantová. Žebra zde zcela mizí, dekorativní funkci přebírá plasticky působivé, kontrastní sestavení ploch a plošek kápí.[1] Objevila se v Sasku a výrazně ovlivnila architekturu řady kostelů v jižních a jihozápadních Čechách.[4] Jedny z prvních sklípkových kleneb najdeme v německé Míšni.
Významné stavby zaklenuté sklípkovou klenbou:
Významné stavby v ČR zaklenuté sklípkovou klenbou:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
