izraelský filosof a historik původem z Německa From Wikipedia, the free encyclopedia
Gershom Scholem (hebrejsky גרשם שלום, Geršom Šalom, rodným jménem Gerhard Scholem; 5. prosince 1897 – 21. února 1982) byl izraelský filosof a historik původem z Německa. Je považován za zakladatele moderního akademického studia kabaly a stal se prvním profesorem židovského mysticismu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V letech 1968 až 1974 byl prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání.
Prof. Gershom Scholem | |
---|---|
Narození | 5. prosince 1897 Berlín |
Úmrtí | 21. února 1982 (ve věku 84 let) Jeruzalém |
Místo pohřbení | hřbitov v Sanhedrii |
Povolání | filozof, knihovník, historik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, bibliograf, bibliofil, básník a teolog |
Alma mater | Mnichovská univerzita Humboldtova univerzita |
Témata | filozofie a kabala |
Významná díla | Major Trends in Jewish Mysticism From Berlin to Jerusalem On the Kabbalah and its Symbolism O mystické podobě božství On some basic concepts of Judaism |
Ocenění | Izraelská cena (1958) Reuchlin Award (1969) Velká literární cena Bavorské akademie krásných umění (1974) Harveyho cena (1974) Bialikova cena (1977) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Elsa Helene (Escha) Bergmann (1923–1936) Fania Scholem (1936–1982) |
Rodiče | Arthur Scholem[1] a Betty Scholem[1] |
Příbuzní | Werner Scholem[1], Reinhold Scholem[1] a Erich Scholem (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je znám pro svou sbírku přednášek Major Trends in Jewish Mysticism z roku 1941 a biografii Sabbatai Zevi, the Mystical Messiah z roku 1973. Jeho shromážděné spisy a eseje, publikované roku 1965 v knize On Kabbalah and its Symbolism, měly velký vliv na povědomí o židovském mysticismu mezi osobami nežidovského původu.[2]
Narodil se v Berlíně do asimilované židovské rodiny Arthura Scholema a Betty Hirschové Scholemové jako nejmladší ze čtyř synů.[3] Proti jeho zájmu o judaismus se rázně postavil jeho otec, který byl tiskařem, avšak díky matčině zásahu mu bylo dovoleno studovat hebrejštinu a Talmud s ortodoxním rabínem.
V roce 1915 se v Mnichově setkal s Walterem Benjaminem (Scholemovi bylo sedmnáct a Benjaminovi dvacet tři), kde tehdy začalo jejich dlouholeté přátelství, které skončilo až Benjaminovou sebevraždou v roce 1940. Později Scholem nastoupil ke studiu na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde studoval matematiku, filosofii a hebrejštinu, a kde se seznámil s Martinem Buberem, Šmu'elem Josefem Agnonem, Chajimem Nachmanem Bialikem, Achadem ha-Amem a Zalmanem Rubašovem (později byl znám jako Zalman Šazar).[3] Posléze studoval matematickou logiku na univerzitě v Jeně pod vedením Gottloba Fregeho. V roce 1918 se v Bernu seznámil se svou budoucí první manželkou Elsou Burckhardtovou. Následujícího roku se vrátil do Německa, kde získal doktorát ze semitských jazyků na univerzitě Ludwiga-Maximiliana v Mnichově. Společně s Benjaminem založili fiktivní univerzitu Muri.
Svoji dizertační práci sepsal na téma nejstaršího známého kabalistického textu Sefer ha-Bahir.[3] Vtažen sionismem a ovlivněn Buberem, emigroval v roce 1923 do britské mandátní Palestiny, kde se věnoval studiu židovského mysticismu a pracoval z kraje jako knihovník. Po svém příchodu si hebraizoval jméno na Geršom Scholem. Postupně se stal vedoucím oddělení hebrejské a židovské literatury v Národní knihovně a v roce 1925 začal přednášet na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.[2]
Kabalu a židovský mysticismus vyučoval z vědeckého úhlu pohledu a v roce 1933 se stal prvním profesorem židovského mysticismu na univerzitě a tento post zastával až do svého odchodu do penze v roce 1965, kdy byl emeritován.[3] V roce 1936 se oženil se svou druhou ženou Faniou Freudovou.
Jeho bratr Werner byl členem ultralevicové Fischer-Maslowovy skupiny a nejmladším členem Reichstagu, kde zastupoval Komunistickou stranu. Ze strany byl nakonec vyloučen a později zavražděn nacisty v koncentračním táboře Buchenwald.[4] Na rozdíl od svého bratra byl Scholem rezolutním odpůrcem komunismu a marxismu.
Zemřel v Jeruzalémě, kde je pohřben vedle své ženy ve čtvrti Sanhedrija. Smuteční projev na jeho pohřbu pronesl Jürgen Habermas.
Níže je uvedený seznam vybraných děl v angličtině:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.