Gershom Scholem
izraelský filosof a historik původem z Německa From Wikipedia, the free encyclopedia
Gershom Scholem (hebrejsky גרשם שלום, Geršom Šalom, rodným jménem Gerhard Scholem; 5. prosince 1897 – 21. února 1982) byl izraelský filosof a historik původem z Německa. Je považován za zakladatele moderního akademického studia kabaly a stal se prvním profesorem židovského mysticismu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V letech 1968 až 1974 byl prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání.
| Prof. Gershom Scholem | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 5. prosince 1897 Berlín |
| Úmrtí | 21. února 1982 (ve věku 84 let) Jeruzalém |
| Místo pohřbení | hřbitov v Sanhedrii |
| Povolání | filozof, knihovník, historik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, bibliograf, bibliofil, básník a teolog |
| Alma mater | Mnichovská univerzita Humboldtova univerzita |
| Témata | filozofie a kabala |
| Významná díla | Major Trends in Jewish Mysticism From Berlin to Jerusalem On the Kabbalah and its Symbolism O mystické podobě božství On some basic concepts of Judaism |
| Ocenění | Izraelská cena (1958) Reuchlin Award (1969) Velká literární cena Bavorské akademie krásných umění (1974) Harveyho cena (1974) Bialikova cena (1977) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Elsa Helene (Escha) Bergmann (1923–1936) Fania Scholem (1936–1982) |
| Rodiče | Arthur Scholem[1] a Betty Scholem[1] |
| Příbuzní | Werner Scholem[1], Reinhold Scholem[1] a Erich Scholem (sourozenci) |
| multimediální obsah na Commons | |
| citáty na Wikicitátech | |
| Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je znám pro svou sbírku přednášek Major Trends in Jewish Mysticism z roku 1941 a biografii Sabbatai Zevi, the Mystical Messiah z roku 1973. Jeho shromážděné spisy a eseje, publikované roku 1965 v knize On Kabbalah and its Symbolism, měly velký vliv na povědomí o židovském mysticismu mezi osobami nežidovského původu.[2]
Biografie
Narodil se v Berlíně do asimilované židovské rodiny Arthura Scholema a Betty Hirschové Scholemové jako nejmladší ze čtyř synů.[3] Proti jeho zájmu o judaismus se rázně postavil jeho otec, který byl tiskařem, avšak díky matčině zásahu mu bylo dovoleno studovat hebrejštinu a Talmud s ortodoxním rabínem.
.III.jpg)
V roce 1915 se v Mnichově setkal s Walterem Benjaminem (Scholemovi bylo sedmnáct a Benjaminovi dvacet tři), kde tehdy začalo jejich dlouholeté přátelství, které skončilo až Benjaminovou sebevraždou v roce 1940. Později Scholem nastoupil ke studiu na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde studoval matematiku, filosofii a hebrejštinu, a kde se seznámil s Martinem Buberem, Šmu'elem Josefem Agnonem, Chajimem Nachmanem Bialikem, Achadem ha-Amem a Zalmanem Rubašovem (později byl znám jako Zalman Šazar).[3] Posléze studoval matematickou logiku na univerzitě v Jeně pod vedením Gottloba Fregeho. V roce 1918 se v Bernu seznámil se svou budoucí první manželkou Elsou Burckhardtovou. Následujícího roku se vrátil do Německa, kde získal doktorát ze semitských jazyků na univerzitě Ludwiga-Maximiliana v Mnichově. Společně s Benjaminem založili fiktivní univerzitu Muri.
Svoji dizertační práci sepsal na téma nejstaršího známého kabalistického textu Sefer ha-Bahir.[3] Vtažen sionismem a ovlivněn Buberem, emigroval v roce 1923 do britské mandátní Palestiny, kde se věnoval studiu židovského mysticismu a pracoval z kraje jako knihovník. Po svém příchodu si hebraizoval jméno na Geršom Scholem. Postupně se stal vedoucím oddělení hebrejské a židovské literatury v Národní knihovně a v roce 1925 začal přednášet na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.[2]
Kabalu a židovský mysticismus vyučoval z vědeckého úhlu pohledu a v roce 1933 se stal prvním profesorem židovského mysticismu na univerzitě a tento post zastával až do svého odchodu do penze v roce 1965, kdy byl emeritován.[3] V roce 1936 se oženil se svou druhou ženou Faniou Freudovou.
Jeho bratr Werner byl členem ultralevicové Fischer-Maslowovy skupiny a nejmladším členem Reichstagu, kde zastupoval Komunistickou stranu. Ze strany byl nakonec vyloučen a později zavražděn nacisty v koncentračním táboře Buchenwald.[4] Na rozdíl od svého bratra byl Scholem rezolutním odpůrcem komunismu a marxismu.
Zemřel v Jeruzalémě, kde je pohřben vedle své ženy ve čtvrti Sanhedrija. Smuteční projev na jeho pohřbu pronesl Jürgen Habermas.
Ocenění
- V roce 1958 byla Scholemovi udělena Izraelská cena za židovská studia.[5]
- V roce 1962 byl zvolen viceprezidentem a v roce 1968 prezidentem Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání (v této funkci působil až do roku 1974).[6]
- V roce 1969 mu bylo uděleno ocenění Jakur Jerušalajim.[7]
- V roce 1977 mu byla za židovské myšlení udělena Bialikova cena.[8]
Dílo
Níže je uvedený seznam vybraných děl v angličtině:
- Major Trends in Jewish Mysticism, 1941
- Jewish Gnosticism, Merkabah Mysticism, and the Talmudic Tradition, 1960
- Arendt and Scholem, „Eichmann in Jerusalem: Exchange of Letters between Gershom Scholem and Hannah Arendt“, v časopisu Encounter, 22/1, 1964
- The Messianic Idea in Judaism and other Essays on Jewish Spirituality, přeloženo 1971
- Sabbatai Sevi: The Mystical Messiah, 1973
- From Berlin to Jerusalem: Memories of My Youth, přeložil Harry Zohn, 1980.
- Kabbalah, Meridian 1974, Plume Books 1987 reissue: ISBN 0-452-01007-1
- Walter Benjamin: the Story of a Friendship, přeložil Harry Zohn. New York: Schocken Books, 1981.
- Origins of the Kabbalah, JPS, 1987 reissue: ISBN 0-691-02047-7
- On the Mystical Shape of the Godhead: Basic Concepts in the Kabbalah, 1997
- The Fullness of Time: Poems, přeložil Richard Sieburth
- On Jews and Judaism in Crisis: Selected Essays
- On the Kabbalah and Its Symbolism
- Tselem: The Representation of the Astral Body, přeložil Scott J. Thompson, 1987
- Zohar — The Book of Splendor: Basic Readings from the Kabbalah
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.