maďarský básník, učitel, jazykovědec a mnich From Wikipedia, the free encyclopedia
Gergely Czuczor (17. prosince 1800, Andód, dnes slovenské Andovce – 9. září 1866, Pešť, dnes Budapešť) byl maďarský romantický básník, učitel, jazykovědec a benediktinský mnich.[1]
| Gergely Czuczor | |
|---|---|
 Czuczorův portrét od Miklóse Barabáse | |
| Rodné jméno | István Czuczor |
| Narození | 17. prosince 1800 Andód, Rakouské císařství (Uhersko) |
| Úmrtí | 9. září 1866 (ve věku 65 let) Pešť, Rakouské císařství (Uhersko) |
| Příčina úmrtí | cholera |
| Místo pohřbení | Kerepesi temető, dnes Budapešť |
| Povolání | benediktinský mnich, jazykovědec, učitel a básník |
| Národnost | maďarská |
| Literární hnutí | romantismus |
| Významná díla | A magyar nyelv szótára (Slovník maďarského jazyka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho rodné jméno bylo Ištván, jméno Gergely přijal po vstupu do řehole. Pocházel z rodiny zámožnějšího gazdy. Studoval na střední škole v Nitře, Ostřihomu a své středoškolské vzdělání dokončil v Prešpurku (nyní Bratislava). Ačkoliv z něj chtěl jeho otec mít vojáka, vstoupil roku 1817 svým bratrancem Ištvánem Jedlikem (pozdějším významným fyzikem) do Řádu svatého Benedikta v Pannonhalmě. Následně studoval filosofii v Rábu a teologii v Pešti. Roku 1824 byl vysvěcen a začal působit jako učitel v Rábu a od roku 1830 v Komárně. Vyučoval rétoriku, lingvistiku a literaturu.[2]
Roku 1831 se stal členem korespondentem Uherské akademie věd a roku 1835 se stal jejím archivářem a sekretářem. Přesídlil do Pešti a stal se zde členem Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti pojmenovaná po Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách.[2]
Když roku 1836 vydal Ferenc Toldy jeho básnické spisy, byl pro jejich erotický obsah a volnomyšlenkářství řádem donucen místo v Akademii opustit a vrátit se do kláštera, kde mohl v literární činnosti pokračovat až roku 1842. Roku 1844 jej pak Akademie pověřila vypracováním velikého slovníku maďarského jazyka.[2]
Aktivně podporoval maďarskou revoluci v letech 1848–1849 a po její porážce byl za svou revoluční báseň Riadó (Poplach), která vyšla v politických novinách Kossuth Hirlapja Lajose Kossutha, odsouzen na šest let do vězení. Na přímluvu předsedy Akademie, hraběte Józsefa Telekiho, mu bylo již roku 1849 umožněno pokračovat v práci na slovníku, na kterém do své smrti na choleru roku 1866 spolupracoval s filologem Jánosem Fogarasim, který po jeho smrti slovník dokončil.[2]
Jako básník spolupracoval s almanachem Aurora Károla Kisfaludyho. Svými baladami a hrdinskými eposy s vlasteneckou tematikou, napsanými v hexametrech, přispěl k rozvoji národní maďarské epiky. Mnoho jeho lyrických básní, psaných ve formě lidových písní, zlidovělo. Do maďarštiny přeložil díla Cornelia Nepota, Tacita a Jareda Sparkse. Jeho výkladový slovník maďarského jazyka jej řadí k předním představitelům maďarské lingvistiky.[1][2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
