Georgij Fljorov

Georgij Nikolajevič Fljorov [fľorov] (také psán Flerov, rusky Геооргий Николаевич Флёров; 2. března 1913 – 19. listopadu 1990) byl sovětský jaderný fyzik, známý především díky objevu spontánního štěpení. V roce 2012 byl prvek 114 flerovium pojmenován po výzkumné laboratoři Spojeného ústavu jaderných výzkumů nesoucí jeho jméno.^[1]

Georgij Fljorov
Narození	17. únorajul. / 2. března 1913greg. Rostov na Donu
Úmrtí	19. listopadu 1990 (ve věku 77 let) Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Bydliště	Ruská sovětská federativní socialistická republika
Alma mater	Petrohradská státní polytechnická univerzita
Povolání	fyzik, vynálezce a jaderný fyzik
Zaměstnavatel	Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně
Ocenění	Kurčatovova medaile (1989) Řád rudé hvězdy Leninova cena D. I. Mendeleyev Gold Medal Řád Vlastenecké války 2. třídy … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Fljorov se narodil v Rostově na Donu. Chodil do Leningradského polytechnického institutu (nyní známého jako Petrohradská státní polytechnická univerzita) kde se zaměřil na fyziku tepla a jadernou fyziku.

Proslul svým dopisem Stalinovi v dubnu 1942, z doby kdy sloužil jako poručík letectva. V dopise poukázal na okolnost, že ve Spojených státech, Velké Británii a Německu zcela vymizely vědecké publikace týkající se jaderného štěpení.^[2] Fljorov naléhal, aby se bez odkladů začala budovat uranová bomba^[3], což nakonec vedlo ke vzniku projektu sovětské atomové bomby.

V roce 1940 objevil s Konstantinem Petržakem spontánní štěpení. Rovněž deklaroval objev dvou nových transuranů: seaborgia^[4] a bohria.^[5]

Založil Fljorovovu laboratoř jaderných reakcí (FLNR), jednu z hlavních laboratoří Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně v roce 1957 a byl jejím ředitelem až do roku 1989. Během tohoto období byl také předsedou Vědecké Rady Akademie Věd SSSR.

Vyznamenání a ocenění

• Hrdina socialistické práce (1949)
• Leninův řád (1949, 1983)
• Řád říjnové revoluce (1973)
• Řád vlastenecké války, 1. třída (1985)
• Leninova cena (1967)
• Stalinova cena (1946, 1949)
• Státní cena SSSR (1975)
• Čestný občan Dubny
• Prvek flerovium (atomové číslo 114) pojmenován po něm