rakouský básník From Wikipedia, the free encyclopedia
Georg Trakl (3. února 1887 – 3. listopadu 1914) byl rakouský expresionistický lyrický básník.
Georg Trakl | |
---|---|
Narození | 3. února 1887 Salcburk |
Úmrtí | 3. listopadu 1914 (ve věku 27 let) Krakov |
Příčina úmrtí | předávkování |
Místo pohřbení | Nový hřbitov Mühlau (od 1925) |
Povolání | básník, spisovatel a farmaceut |
Alma mater | Akademisches Gymnasium Salzburg (1897–1905) Vídeňská univerzita |
Žánr | poezie a divadelní hra |
Významná díla | Grodek |
Rodiče | Tobias Trakl |
Příbuzní | Grete Trakl (sourozenec) |
Podpis | |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georg Trakl se narodil v Salcburku v rodině obchodníka se železářským zbožím. Jeho česká matka Marie byla umělecky založená a měla na budoucího básníka velký vliv. Vystudoval katolickou základní školu, byť jeho rodiče byli protestanti, pokračoval na místním klasickém gymnáziu. Poezii začal psát kolem roku 1904. V roce 1905 začal ve Vídni studovat farmacii, dostudoval v roce 1910. Na vysoké škole se spřátelil s místní uměleckou bohémou a také publikoval několik básní. Poté absolvoval roční vojenskou službu, po ní se po krátkém a nepříliš šťastném období v Salcburku živil jako farmaceut v nemocnici v Innsbrucku, kde se stýkal s místními umělci, například s redaktorem místního literárního časopisu Ludwigem von Fickerem. Tehdy vydal svou sbírku Básně.
Za první světové války byl Trakl vyslán jako zdravotník do města Gródek (dnes Horodok) na polsko-ukrajinských hranicích. Hrůzy války ještě prohloubily jeho depresivní povahu, pokusil se zastřelit. Byl ale zachráněn a umístěn do nemocnice v Krakově, kde 3. listopadu 1914 spáchal sebevraždu předávkováním se kokainem (kokain byl tehdy užíván jako anestetikum).[1]
Pochován byl 6. listopadu 1914 v polském Krakově, avšak 7. října 1925 byl na přání Ludwiga von Fickera, svého přítele, převezen do Innsbrucku (Neuer Mühlauer Friedhof).[2]
Jeho lyrická díla, konkrétně sbírky Básně (Gedichte, 1913), Šebestián ve snu (Sebastian im Traum, 1915), Podzimní duše (Der Herbst des Einsamen, 1920) a Píseň zesnulých (Gesang des Abgeschiedenen, 1933) jsou ovlivněna dekadencí, jsou velmi depresivní, vynikají ale bohatou symboličností obrazů a tvoří základ rakouské poezie 20. století. Věnoval se také dramatické tvorbě, jeho dvě krátké komedie ale neměly úspěch.
Poprvé Traklovy básně přeložil z němčiny Bohuslav Reynek.[3] Následující překlad, rovněž Reynkův, knihu Šebestian v snu, vydal v roce 1924 nakladatel František Obzina.[4]. Kompletní Traklovo dílo přeložil do češtiny Ludvík Kundera[5] Z Kunderova překladu připravil Český rozhlas v roce 1995 výbor z jeho poezie s názvem Šebestián ve snu. pořad připravil Marek Toman, v režii Vladimíra Tomeše recitovali Jiří Hromada a Ivan Gübel.[6]
Od roku 1985 jsou po Salcburku a okolí umisťovány kamenné desky s Traklovými básněmi. Tato takzvaná „Traklova místa‟ jsou zpravidla úzce spjata s jeho životem a básnickými motivy. Do roku 2017 jich bylo umístěno celkem deset. Desky s básněmi jsou umístěny například v Traklově rodném domě na Waagplatz 1a, na hřbitově St.-Peters-Friedhof nebo v zámeckém parku Mirabellgarten.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.