From Wikipedia, the free encyclopedia
GNU Lesser General Public License (dříve GNU Library General Public License) nebo LGPL je licence svobodného softwaru, publikovaná Free Software Foundation. Byla navržena jako kompromis mezi silně copyleftovou licencí GNU General Public License (GPL) a permisivními licencemi, jako jsou BSD licence nebo MIT Licence. GNU Lesser General Public License byla napsána v roce 1991 (a aktualizována v roce 1999, znovu pak 2007) Richardem Stallmanem s právními radami Ebena Moglena.
LGPL aplikuje copyleftové restrikce na program samotný, neuplatňuje je však na jiný software, který tento program toliko linkuje. Existují však určité další restrikce na tento software.
LGPL se primárně používá pro softwarové knihovny, využívá se však i pro samostatné aplikace, mezi nejznámější patří Mozilla a LibreOffice.
Hlavním rozdílem mezi GPL a LGPL je, že dílo pod LGPL lze linkovat (v případě knihovny "užívat") programem, která nemá licenci (L)GPL, a který může být jak svobodný software, tak software proprietární.[1] Tento program (který není pod (L)GPL) lze šířit pod libovolnými licenčními podmínkami, pokud nejde o odvozené dílo. Pokud to odvozené dílo je, podmínky musí umožňovat "modifikace pro uživatelovu vlastní potřebu a reverzní inženýrství pro ladění takových modifikací". Zda je dílo, které používá LGPL program odvozeným dílem či nikoli, je právní otázka. Samostatný spustitelný soubor, který dynamicky linkuje knihovnu, je obecně přijímán jako dílo, které není odvozené od knihovny. Považuje se za "dílo, které používá knihovnu" a platí pro něj sekce 5 licence LGPL.
V zásadě musí být možné linkovat software s novější verzí programu pod LGPL. Nejčastěji používanou metodou, jak to udělat, je použít "vhodný mechanismus pro linkování sdílené knihovny". Alternativně je povoleno použít staticky linkovanou knihovnu, pokud se poskytne buď zdrojový kód nebo linkovatelné objektové soubory.
Jednou z vlastností LGPL je, že kdokoli může kteroukoli část softwaru šířeného pod LGPL převést pod licenci GPL (sekce 3 této licence). To je užitečné pro přímé použití kódu pod licencí LGPL v knihovnách nebo aplikacích, které mají licenci GPL, nebo pokud někdo chce vytvořit verzi s tímto kódem, kterou nebude možné používat v proprietárních produktech.
Dřívější název "GNU Library General Public License" vytvářel u některých lidí dojem, že chce FSF pro všechny knihovny používat LGPL a pro všechny programy GPL. V únoru 1999 napsal Richard Stallman esej Proč byste neměli použít Lesser GPL pro vaši příští knihovnu, kde vysvětluje, proč tomu tak je, a že se nemusí nutně pro knihovny používat LGPL:
V kontrastu s dojmy veřejnosti, to však neznamená, že by FSF zavrhla LGPL, pouze že by neměla být tato licence používána pro všechny knihovny — jak říká esej:
Stallman a FSF někdy skutečně obhajují i licence ještě méně restriktivní než LGPL jako věc strategie (maximalizovat svobodu uživatelů). Markantním případem bylo Stallmanovo přijetí licence typu BSD u projektu Vorbis pro jeho knihovny.[2]
Licence používá terminologii, která je zamýšlena především pro aplikace napsané v jazyce C nebo jeho rodině. Společnost Franz Inc. publikovala svoji vlastní preambuli k licenci, aby objasnila terminologii v kontextu jazyka Lisp. LGPL s touto preambulí je někdy označována jako LLGPL.[3]
Jazyk Ada má navíc speciální vlastnost, že může používat licenci MGPL.
Určité obavy vyvstaly ohledně toho, zda lze objektové třídy pod LGPL dědit v kódu, který není pod (L)GPL. Obecně jsou tyto obavy nepodložené, a vysvětlení dává oficiální web GNU:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
