Friedrich Heiler

Friedrich Heiler (30. ledna 1892 – 18. dubna 1967) byl německý religionista a filozof náboženství. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů konfesijní religionistiky

Friedrich Heiler
Narození	30. ledna 1892 Mnichov
Úmrtí	18. dubna 1967 (ve věku 75 let) Mnichov
Povolání	presbyter, teolog, náboženský historik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Marburská univerzita
Nábož. vyznání	matrikový katolík luteránství
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Heiler pocházel z rodiny římských katolíků. Narodil se v Mnichově, kde se věnoval studiu orientalistiky, teologie a filosofie. Roku 1917 zde ukončuje studia a začíná zde působit jako lektor. Roku 1920 opouští místo v Mnichově a začíná působit jako profesor srovnávacích dějin náboženství na univerzitě v Marburku. V této době se setkává s Nathanem Söderblomem, který na něj měl velký vliv. Díky Söderblomovi přestává být katolíkem a uchyluje se k ekumenistické myšlence. Söderblom ho seznamuje s Rudolfem Ottem, se kterým položili základ religionistiky na Marburské univerzitě. Po 2. světové válce se zapojil do restrukturalizace univerzity jako děkan filosofické fakulty. V roce 1960 byl pověřen vedením X. kongresu Association for the Study of the History of Religion (Mezinárodní asociace pro studium dějin náboženství) (IASHR) (dnes IHAR). Tento kongres byl jedním z nejzásadnějších v dějinách organizace, zejména díky svému zaměření na metodologické postupy ve srovnávací religionistice. V roce 1962 se Heiler vrací do Mnichova, kde pět let na to umírá.

Dílo

Heilerovo dílo se zaměřuje na fenomenologii náboženství. Tu považoval za základ komparativní religionistiky. Snažil se také o adekvátní typologii náboženství, která by byla východiskem srovnávací religionistiky. Heiler nabídl svůj koncept systematiky religionistiky. Za nejdůležitější považuje fenomenologii náboženství, kterou doplňuje psychologie náboženství a sociologie náboženství. Fenomenologie náboženství společně s těmito obory se mají dobrat podstaty náboženství. „Korunkou religionistiky“ pak měla být filozofie náboženství.

Bibliografie

• 1918 - Die buddhistische Versenkung. Eine religionsgeschichtliche Untersuchung
• 1918 - Luthers religionsgeschichtliche Bedeutung
• 1920 - Das Wesen des Katholizismus
• 1921 - Katholischer und evangelischer Gottesdienst
• 1923 - Der Katholizismus, seine Idee und seine Erscheinung
• 1925 - Die Mystik in den Upanishaden, Untersuchungen zur Geschichte des Buddhismus und verwandter Gebiete
• 1927 - Die Wahrheit Sundar Singhs. Neue Dokumente zum Sadhustreit
• 1950 - Die Stellung der Frau in den ausserchristlichen Religionen und im Christentum
• 1961 - Erscheinungsformen und Wesen der Religion

Související články

• Rudolf Otto

Literatura

• Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Heiler
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)