německý teolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Rudolf Otto (25. září 1869 Peine – 6. března 1937 Marburg) byl německý luterský teolog, indolog a fenomenolog náboženství.
Rudolf Otto | |
---|---|
Narození | 25. září 1869 Peine |
Úmrtí | 7. března 1937 (ve věku 67 let) Marburg nebo Německo |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | Main Cemetery of Marburg |
Povolání | teolog, politik, filozof, spisovatel literatury faktu a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Erlangensko-norimberská univerzita |
Ocenění | čestný doktor Uppsalské univerzity |
Politická příslušnost | Německá demokratická strana Národní liberální strana |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Otto se narodil se v Peine, města nedaleko Hannoveru. Jeho otec se jmenoval Wilhelm Otto a měl se svou ženou třináct dětí, Rudolf byl dvanáctým narozeným. Studoval gymnázium v Hildesheimu. Roku 1888 zde maturoval a poté začal studovat teologii na univerzitě v Erlangenu. Po roce však přestoupil na univerzitu v Göttingenu. Studium završil obhájením disertační práce s názvem Spiritus sanctus bei Luther (Duch Svatý u Luthera). Roku 1906 dostal v Göttingenu mimořádnou profesuru v oblasti filosofie náboženství a začíná zde vyučovat. Po dvou letech se jeho zájem začal soustřeďovat do systematické teologie. Díky stipendiím, které obdržel, vykonal mnoho cest po celém světě, kde se seznámil s mimokřesťanskými náboženstvími. Nejvíce se začal zajímat o hinduismus. Od roku 1915 začíná působit jako profesor systematické teologie ve Vratislavi, o dva roky později začíná působit ve stejné funkci na univerzitě v Marburgu, kde zůstává až do roku 1929, kdy odchází do důchodu. Osm let na to umírá na zápal plic po tom, co spadl z dvacetimetrové věže. Existují nepotvrzené dohady, že se jednalo o sebevraždu. Je pohřben na marburském hřbitově. Rudolf Otto nablaze proslul publikováním prací za nacistického režimu v Německu, např. o árijských božstvech, které měly s vědou pramálo společného.
Asi nejvýznamnějším počinem Rudolfa Otta bylo sepsání díla Das Heilige. Über das irrationale in der Idee des göttlichen und sein Verhältnis zum Rationalen (česky vyšlo pod názvem Posvátno: Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě), vydaného v roce 1917. Posvátno či svato je pro Otta autonomní kategorie, která není z ničeho odvoditelná a doprovází všechna náboženství a tvoří jeho základ. Odmítá tím veškeré evolucionistické teorie o vzniku náboženství, které se snaží dokázat vývoj náboženských systémů a představ od těch neprimitivnějších až k rozsáhlým náboženským systémům s propracovanou teologií.
Ottův výklad posvátna je ovlivněn Schleiermacherovým pojetím náboženství jako autonomní provincie v mysli, která se projevuje ve vědomí naprosté závislosti člověka na Bohu. Dále byl Otto ovlivněn německým filosofem J. F. Friesem a jeho tezí o „pocitu pravdy“, který se nedá dokázat, ovšem jen prožít. Rudolf Otto přichází s novým označením, které podle něj charakterizuje podstatu náboženství a je základní kategorií náboženské zkušenosti: mysterium tremendum et fascinans – něco co nás láká, přitahuje, ale zároveň nás to děsí a probouzí to v nás pocit strachu.
Je těžké posoudit, na koho měl Rudolf Otto vliv, a na koho ne. Německoamerický teolog Paul Tillich nicméně přiznává, že byl ovlivněn jeho prací, a stejně tak i Mircea Eliade. Eliade použil Ottův koncept posvátna jako výchozí bod pro svou knihu Posvátné a profánní. Otto ovlivnil i C.S. Lewise, zejména jeho knihu The Problem of Pain. Měl vliv i na mnohé další, např. na Joachima Wacha, Heinricka Fricka či Gustava Menschinga.
česky
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.