Franz svobodný pán (Freiherr) von Hein, plným jménem Franz Anton Johann Kapistran Hein (28. června 1808 Olomouc – 18. února 1890 Brno[1][2][3]), byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století ministr spravedlnosti Rakouského císařství, starosta Opavy a poslanec Říšské rady.
| Franz von Hein | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Ministr spravedlnosti Rakouského císařství | |
| Ve funkci: 18. prosince 1862 – 27. července 1865 | |
| Předchůdce | Adolf Pratobevera von Wiesborn |
| Nástupce | Emanuel Heinrich Komers |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1869 – 1890 | |
| Poslanec Slezského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Starosta Opavy | |
| Ve funkci: 1856 – 1862 | |
| Předchůdce | Josef Alois Rossy |
| Nástupce | Karl Wilhelm von Dietrich |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 28. června 1808 Olomouc  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. února 1890 (ve věku 81 let) nebo 12. února 1890 (ve věku 81 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | Němci |
| Děti | Robert Hein |
| Alma mater | Františkova univerzita |
| Profese | politik, advokát, soudce a právník |
| Ocenění | Řád železné koruny 1. třídy |
| Commons | Franz von Hein |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Vystudoval práva na Františkově univerzitě v Olomouci. Působil jako advokát v slezském Johannesbergu,[kde?] od roku 1847 v Opavě.[3] Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Opava v Slezsku. Uvádí se jako zemský advokát.[4] Patřil ke sněmovní levici.[5] Na sněmu působil jako zpravodaj ústavního výboru.[3] Usedl zde i do tříčlenného podvýboru pro vypracování návrhu všeobecných občanských práv, v němž zasedal i František Ladislav Rieger. V prosinci 1848 pak byl spolu s Riegrem zpravodajem ústavního výboru pro plénum parlamentu. Počátkem roku 1849 v Říšském sněmu ostře odmítal federalistické návrhy a konstatoval, že nepřipustí ani stín suverenity pro žádnou provincii Rakouska.[6]
Od roku 1848 byl též náměstkem starosty Opavy.[3] Podle jiného zdroje zastával funkci náměstka purkmistra až od roku 1849. Patřil do starobylého opavského rodu, narodil se ovšem v Olomouci a do Opavy se přiženil roku 1837. Starostou Opavy se stal roku 1856 a úřad držel do roku 1862. Do jeho éry spadá zřízení městské spořitelny, kluziště, vyšší reálné školy a zavedení plynového osvětlení.[1]
Po obnovení ústavního systému vlády se opět dostal do vrcholné politiky. Už v roce 1860 se stal členem Rozmnožené Říšské rady coby poradního orgánu panovníka. Mezi jejími členy z českých zemí byl jediným, který měl za sebou činnost v revolučním parlamentu roku 1848.[7] V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen za poslance Slezského zemského sněmu. Zastával rovněž funkci náměstka zemského hejtmana Slezska.[3] Zemský sněm ho delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii obchodních komor a městskou, obvod Opava.[8] K roku 1861 se uvádí jako advokát, náměstek hejtmana a starosta, bytem v Opavě.[9] Byl též zvolen předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[3]
Jeho kariéra vyvrcholila, když se za vlády Rainera Ferdinanda Habsbursko-Lotrinského dodatečně stal ministrem spravedlnosti Rakouského císařství. Funkci zastával od 18. prosince 1862 do konce existence vlády, tedy do 27. července 1865.[10]
V zákonodárných sborech patřil k provídeňské a centralistické Ústavní straně, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik.[1]
V roce 1863 získal titul c.k. tajného rady. V období let 1865–1881 zastával funkci prezidenta vrchního zemského soudu ve Vídni. V roce 1868 byl zvolen za člena státního soudního dvora. Roku 1869 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Roku 1871 byl povýšen na svobodného pána. Vídeň a Opava mu udělily čestné občanství.[3] Byl mu udělen i Řád železné koruny III. stupně.[1]
Jeho synové Robert a Viktor byli vysokými úředníky ve státní správě. Robert (1849–1918), působil dlouhodobě v různých funkcích na Moravě a nakonec byl zemským prezidentem v Korutansku (1903–1912), Viktor (1850–1914) zastával úřad zemského prezidenta v Kraňsku (1892–1905). Vnuk Robert Egon Hein (1881–1945) byl diplomatem, rakouským vyslancem v Sovětském svazu a Polsku.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
