Franz Stangler

Franz Stangler (12. září 1809 Dolní Třešňovec – 21. září 1893^[1]) byl rakouský a český statkář a politik německé národnosti z Lanškrounska, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Franz Stangler
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1867
Ve funkci: 1878 – 1883
Narození	12. září 1809 Dolní Třešňovec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. září 1893 (ve věku 84 let)
Profese	politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Byl držitelem dědičné rychty v rodném Dolním Třešňovci.^[1] Patřil i mezi velké pozemkové vlastníky. Držel 190 hektarů půdy.^[2] Od města Lanškroun koupil Stangler takzvaný Urbanův dvůr (Urbanihof, lidově nazývaný Na Prasečích bahnech) mezi městem a Dolním Třešňovcem.^[3]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Lanškroun – Ústí nad Orlicí) do Českého zemského sněmu jako nezávislý německý kandidát.^[4] Do sněmu se vrátil znovu v volbách roku 1878, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Lanškroun – Králíky – Rokytnice.^[5] Jako zemský poslanec se zasloužil o prosazení 40 let plánované stavby silnice z České Třebové přes Lanškroun na Šilperk v ceně 36 000 zlatých. Obecní zastupitelstvo mu pak veřejně vyslovilo dík.^[6]

V letech 1861–1871 byl starostou Dolního Třešňovce, ale kvůli zaneprázdnění jinými funkcemi vykonával starostenský post jen formálně a trvale byl zastupován prvním radním. V roce 1864 se stal historicky prvním okresním starostou okresu Lanškroun a zůstal jím do roku 1882. Angažoval se v hospodářských regionálních spolcích. Roku 1878 založil Společnost pro chov dobytka, která organizovala výstavy a pořádala kurzy pro vzdělávání venkovského lidu.^[1] Zemřel roku 1893 bez dědiců. Jím vlastněný Urbanův dvůr proto připadl zpět městu, které jej nechalo zbořit a pozemky rozprodalo.^[3]