Františka Albrechtová
vězeň nacismu, nar. 1912-09-04 From Wikipedia, the free encyclopedia
vězeň nacismu, nar. 1912-09-04 From Wikipedia, the free encyclopedia
Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen)[3] byla za Protektorátu Čechy a Morava zaměstnána jako dělnice v Janečkově zbrojovce v Praze.[p. 2] Spolu se svým manželem Stanislavem Albrechtem (kovodělníkem – frézařem – v témže podniku) se Františka účastnila domácího protiněmeckého odboje. Oba manželé Albrechtovi patřili k podporovatelům výsadkářů ze skupiny Anthropoid.[3][p. 3]
| Františka Albrechtová | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Zeithamlová |
| Narození | 4. září 1912 Praha;  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. ledna 1943 (ve věku 30 let) Koncentrační tábor Mauthausen;  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popravena v plynové komoře |
| Bydliště | Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 – Michle[p. 1] |
| Povolání | dělnice |
| Zaměstnavatel | Janečkova zbrojovka v Praze na Pankráci |
| Domovské město | Praha |
| Choť | Stanislav Albrecht (1908–1943) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Sepie.jpg)
Františka Albrechtová se narodila jako Františka Zeithamlová 4. září 1912 v Praze.[5] V době protektorátní byla dělnicí v pražské Janečkově zbrojovce, kde se seznámila se svým budoucím manželem Stanislavem Albrechtem, který do Janečkovy továrny na Pankráci nastoupil v červnu 1941 jako frézař (kovodělník).[7] Stanislav bydlel původně na Palackého třídě číslo popisné 1006 v pražské Michli, ale po svatbě se novomanželé přestěhovali (od 12. července 1933) do domu číslo popisné 287 v Brožíkově ulici[p. 1] v Praze Michli.[7][5][3]
Oldřich Frolík (1909–1943) pracoval za protektorátu jako kovodělník rovněž v Janečkově zbrojovce na pražském Pankráci a současně bydlel se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (rozenou Kvasničkovou[8]) v Praze - Michli také v Kvestorské ulici.[9] Frolíkův spolupracovník ve zbrojovce a blízký přítel Otakar Šrámek se za německé okupace Čech, Moravy a Slezska zapojil do řad členů domácího odboje[8] a jeho prostřednictvím se do protiněmeckého odboje zapojil záhy i Oldřich Frolík.[9] Společně se svými přáteli Jaroslavem Pechmanem, Janem Zelenkou-Hajským a kapitánem Karlem Pavlíkem náležel Frolík (v rámci sokolské odbojové organizace) do radikální frakce.[9] Ta se nazývala Říjen a její členové se hodlali ve své protiněmecké činnosti orientovat především na diverzní (záškodnickou) činnost.[9] Přes Otakara Šrámka a Jaroslava Pechmana, který bydlel v Hanusově ulici 1025/9 v bezprostředním sousedství Kvestorské ulice, se pak Oldřich Frolík začátkem roku 1942 dostal do kontaktu s parašutisty, kterým zajišťoval nejen úkryt, ale především servis týkající se zbraní, munice i výbušnin.[9] Dvojice podporovatelů parašutistů a odbojářů působících v Janečkově zbrojovce (Frolík a Šrámek) se nakonec rozrostla na trojlístek, když se k nim přidal i Stanislav Albrecht.[7]
.jpg)
.portrait.before.1944.gif)
Vyšetřující úředníci gestapa se na přelomu srpna a září 1942 dopracovali k poznání, že pachatelé útoku na Reinharda Heydricha nebo jejich pomocníci bydleli v Praze na Pankráci v blízkosti Janečkovy zbrojní továrny a následným šetřením v této lokalitě pak vyšetřovatelé přišli na jméno Oldřicha Frolíka.[7] První neúspěšný pokus o Frolíkovo zatčení 15. září 1942 vedl k přestřelce, z níž nezraněný Frolík unikl a ukryl se u Otakara Šrámka.[7] Kriminalisté české protektorátní policie se během pátrání po Frolíkovo známých dopracovali k Šrámkovi, který pod nátlakem prozradil místo Frolíkova úkrytu.[7] Oldřich Frolík byl lstí vylákán a zatčen 23. září 1942.[7]
Další vlna zatýkání byla odstartována druhým (tentokráte úspěšným) pokusem o zatčení Frolíka 23. září 1942, kdy ještě týž den byla v 17.00 hodin vzata do vazby jak Františka Albrechtová,[5] tak i její manžel Stanislav.[7] Během výslechů Stanislava Albrechta a Františky Albrechtové ale kriminální komisař Heinz Jantur[p. 4] ani další úředníci gestapa nic podstatného „nevytěžili“ a zatýkání dalších osob se u Albrechtových „zastavilo“.[7] (Při výsleších manželé Albrechtovi nikoho neprozradili.[12])
Nejprve byli manželé Albrechtovi vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín.[11][7][13][14] Dne 8. ledna 1943 byli stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti.[11][7][5][3] Následně byli 15. ledna 1943 posláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen.[11][7][13][14] V koncentračním táboře Mauthausen byli umístěni v celách tzv. „bunkru“, kde čekali na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943.[12][11][7][15] Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře.[11][7][3] (Františce Albrechtové bylo 31 let.[5]) Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutě mauthauzenského bunkru ranou z malorážní pistole do týla (Stanislav Albrecht byl zabit v 16:29).[11][7][3]
V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausennápis na pamětní desce, [18]
