František Rous
český sochař From Wikipedia, the free encyclopedia
František Rous (24. listopadu 1872 Žamberk[1] – 26. července 1936 Praha[2]) byl akademický sochař.

František Rous | |
---|---|
![]() akademický sochař František Rous | |
Narození | 25. listopadu 1872 Žamberk Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. července 1936 (ve věku 63 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí |
Povolání | sochař |
Rodiče | František Rous starší otec (řezbář) |
Manžel(ka) | Pavla Rousová-Vicenová |
Příbuzní | Josef Rous bratr (řezbář) Gustav Rous bratr (sochař) Karel Rous bratr (sochař) Alois Rous bratr (stavitel) |
Hnutí | monumentální realismus |
Významná díla | Triga na Národním divadle Kentaur a Nymfa Pomník obětem I. světové války Žamberk |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházel z rodiny žamberského řezbáře Františka Rouse. Byl současníkem J. V. Myslbeka, Jana Štursy a dalších. Po požáru Národního divadla realizoval spolu s Emanuelem Halmanem a Ladislavem Šalounem, Schnirchovo sousoší Trigy na budově Národního divadla v Praze, sousoší Kentaura a Nymfy v kašně na náměstí T. G. M. v Žamberku a Pomníku obětem I. světové války v Žamberku.
V roce 1925 se oženil s akademickou malířkou Pavlou Vicenovou, vnučkou divadelníka Hynka Viceny.[3]
Zemřel roku 1936 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí.[3]
Dílo
- Kentaur a Nymfa v kašně na náměstí T. G. M. v Žamberku
- Spoluúčast na realizaci sousoší Trigy na Národním divadle v Praze.[4] (1901 – 1907)
- Účast v soutěži o pomník sv. Václava v Praze. (1896)
- Petr Parléř, bronzová busta pro Panteon Národního muzea v Praze, odstraněna roku 1951, (1899-1902)
- Tadeáš Hájek z Hájku, busta pro Panteon Národního muzea v Praze, odstraněna roku 1951, (1899-1902)[5]
- Benedikt Rejt (Ried) z Pístova (dříve zvaný Beneš z Loun, 1451 – 1534), bronzová busta je umístěna v Panteonu Národního muzea v Praze. (1898)
- Karel Kramář, busta, původně umístěná v Kramářově vile, sádra, nyní v Národním muzeu v Praze
- Alois Rašín, busta, patinovaná sádra, v Národním muzeu v Praze
- Jan Žižka, miniaturní skica k pomníku, bronz, v Národním muzeu v Praze
- Pomník obětem I. světové války, Žamberk
- Rodinná hrobka diplomata JUDr. Vojtěcha Mastného v Praze na Olšanských hřbitovech
- Hrobka rodiny Aloise Hrdličky v Praze na Olšanských hřbitovech[6]
- Kašna Halali na nádvoří zámku Slatiňany, slévárna Franta Anýž
Napsali o něm
Když byl v Praze vypsán konkurs na pomník sv. Václava, pustil se Rous do práce a roku 1896 se zúčastnil soutěže. Výsledek byl překvapující a povzbuzující. Zatímco Myslbek dostal první a Schnirch druhou cenu, udělila porota Rousovu návrhu třetí cenu. Bylo to bezpochyby velké uznání a mladému umělci se otevřela cesta do Prahy, kde se vskutku následujícího roku natrvalo usadil. Od této chvíle byl považován za specialistu schopného řešit náročné pomníkové úkoly, zvláště jezdecké pomníky.Jaromír Neumann, O účasti Fr. Rouse v konkurzu na pomník svatého Václava, [7][8]
Galerie
- Pomník rodiny Hrdličkovy na Olšanských hřbitovech v Praze
- Hrobka rodiny Františka Rouse na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.