český houslista, virtuos a hudební skladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
František Ondříček (29. dubna 1857 Praha-Hradčany[1] – 12. dubna 1922 Milán) byl český houslista, virtuos, hudební skladatel a pedagog. Přezdívalo se mu Král houslistů nebo také Český (Slovanský) Paganini.[2] Podnikal koncertní cesty po celém světě včetně evropského i asijského Ruska a Spojených států.
| František Ondříček | |
|---|---|
 František Ondříček | |
| Základní informace | |
| Narození | 29. dubna 1857 Praha-Hradčany  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. dubna 1922 (ve věku 64 let) Milán  Italské království |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, houslista a učitel |
| Nástroje | housle |
| Rodiče | Jan Ondříček |
| Příbuzní | bratři Karel Ondříček Emanuel Ondříček a Stanislav Ondříček sestry Marie Ondříčková a Augusta Ondříčková děd Ignác Ondříček |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v malém domku v Novém Světě na Hradčanech. Otec byl muzikant, vyučoval hru na housle a klavír, matka byla švadlena. František se narodil jako druhé dítě do početné rodiny, měl pět sourozenců. Od raného dětství projevoval hudební talent, první housle dostal v pěti letech. [3] S otcem hrával v hostincích a kavárnách, aby jako zázračné dítě zvyšoval příjmy otcovy kapely. Jeho technická pohotovost i geniální paměť ho předurčila k vyšším cílům. V 16 letech vstoupil na pražskou konzervatoř do třídy A. Bennewitze. Po absolvování konzervatoře v roce 1876 se jeho talentu ujal pražský mecenáš Alois Oliva a mladého Ondříčka poslal k dalšímu studiu do Paříže ke slavnému Josephu Lambertu Massartovi.[3][4] Po dva roky byl Ondříček jeho žákem, získával si jméno v pařížských salónech, mj. zvítězil v prestižní soutěži o cenu konzervatoře, kdy kromě diplomu obdržel i vzácné housle z dílny Gand & Bernardel frères.[5] Vystupoval též na slavných Pasdeloupových koncertech klasické hudby a na čas se stal i koncertním mistrem tohoto tělesa.[2][6]
Přesto v roce 1881 Ondříček opustil Paříž, aby se věnoval sólové dráze. Hrál v Praze a opět v Paříži, zajížděl i do Londýna, kde vzbudil pozornost královského dvora a vystupoval v St. James’s Hall. Jako Dvořák byl i on jmenován čestným členem Filharmonické společnosti v Londýně, což byl základ jeho častých návštěv Anglie. Ještě předtím však dobyl svým uměním Vídeň v roce 1882. Po interpretaci Mendelssohnova koncertu opěvoval jeho hru i přísný kritik Eduard Hanslick a otevřel mu cestu do vídeňského, českému umění málo přejícího prostředí. V Pešti se jeho koncertu zúčastnil Ferenc Liszt a jeho výkonem byl tak nadšen, že přišel na pódium, aby ho objal.
Osou jeho repertoáru byly zejména sólové skladby Johanna Sebastiana Bacha, houslové sonáty klasicismu (zejména Beethovenovy) a nejslavnější koncerty klasické a romantické éry. (Beethoven, Paganini, Mendelssohn, Bruch). Stěžejním dílem umělcova repertoáru se stal Dvořákův Houslový koncert a moll. Ač byl dedikován Josephu Joachimovi, Ondříček se ho s nadšením ujal a po premiéře ve Vídni položil základ jeho světové proslulosti. Pod dojmem Ondříčkovy nedostižné hry svěřil českému umělci svůj houslový koncert i Johannes Brahms. V roce 1888 byl jmenován císařsko-královským komorním virtuosem, čímž dosáhl prvenství mezi houslisty své doby.[2] Od té doby se usadil ve Vídni. Vždy se však hlásil k české národnosti, byl upřímný vlastenec.[6] Při vystupování v cizině dbal na přesný zápis svého jména s diakritickými znaménky. Přispěl k šíření české hudby ve světě. Často hrál na závěr svých koncertů vlastní úpravu písně Kde domov můj. [3] V roce 1885 se oženil s pěvkyní Annou Hlaváčkovou, která příležitostně zpívala na jeho koncertech hlavně klasické a národní písně. Dvořák věnoval Františku Ondříčkovi Romanci f moll a byl svědkem na jeho svatbě. [4]
.jpg)
Vrcholným obdobím jeho umělecké aktivity byla devadesátá léta 19. století. Ondříček koncertoval ve všech hlavních evropských střediscích, Itálie se mu obdivovala jako nástupci Paganiniho a v Římě se stal čestným členem Akademie sv. Cecilie. Často koncertoval i v Rusku. Projel je křížem krážem od Archangelska po Jaltu i sibiřský Irkutsk. V sezóně 1895–1896 uspořádal v Severní Americe 70 koncertů. Na prvním koncertě v Carnegie Hall hrál Dvořákův houslový koncert. Začátkem roku 1900 vystoupil před pražským publikem v Rudolfinu. Nadšení posluchači po koncertu vypřáhli koně od kočáru a sami ho dotáhli k hotelu na Václavském náměstí, kde Ondříček bydlel.[3]
Roku 1909 se stal profesorem a roku 1912 i ředitelem Nové vídeňské konzervatoře.[2] Na základě anatomických a fyziologických studií a svých rozsáhlých zkušeností vypracoval vlastní metodu houslové hry, která prokázala svými výsledky neobyčejnou úspěšnost. Tiskem vydal Elementární školu hry houslové, Denní cvičení, Novou metodu k osvojení mistrovské techniky hry houslové na podkladě anatomicko-fyziologickém. Mezi lety 1907–1911 vedl smyčcové kvarteto, které pro Oslavy výročí Josepha Haydna ve Vídni v pěti koncertech provedlo 20 Haydnových děl.[4] Nadále vystupoval i jako sólista, avšak jeho sláva se postupně vytrácela. Nastaly těžkosti i v osobním životě, kvůli dceři Lole se dostal do finančních problémů, musel prodat i své mistrovské housle
Po vzniku Československa se vrátil do Prahy a stal se profesorem mistrovské školy na pražské konzervatoři.[2] Po smrti své první manželky se v roce 1919 znovu oženil. Vzal si svou žačku, houslistku Ellu Stillerovou. Pokračoval v koncertní činnosti, v lednu 1922 měl poslední koncert v Brně.[3] Zemřel v 65 letech, čtyři dny po koncertě v Ženevě, ve vagóně na železniční stanici v Miláně.[4] Příčinou byla náhlá zástava srdce. Manželka Ella ho přežila jen o 3 týdny. Oba byli pochováni na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Ondříčkovo jméno neslo v letech 1922 až 1958 smyčcové kvarteto, působící krátce před jeho smrtí pod názvem Umělecké smyčcové kvarteto.
Portrét Františka Ondříčka od Václava Brožíka je součástí československé známkové tvorby (emise Umění 1974 z 27. listopadu 1974).
Ke 100. výročí úmrtí Františka Ondříčka uspořádalo České muzeum hudby v Praze v roce 2022 výstavu připomínající osobnost tohoto českého umělce a vlastence. [2]
Kromě své koncertní a pedagogické činnosti se Ondříček věnoval i kompozici. Šlo nejen o četné vlastní kadence k houslovým koncertům, ale i o řadu velmi působivých houslových skladeb vynikajících svou virtuozitou i lidovou melodikou. Zvláště pozoruhodný je smyčcový kvartet As-dur, op. 22 komponovaný pro České kvarteto.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
