česko-rakouský šlechtic a generál From Wikipedia, the free encyclopedia
František Josef Kinský (německy Franz Joseph Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 6. prosince 1739 Praha – 9. června 1805 Vídeň) byl český šlechtic a rakouský vojenský velitel a jeden ze spoluzakladatelů České soukromé učené společnosti (před 1769). Byl také českým vlastencem, prosazoval výuku českého jazyka, věnoval se i vědecké činnosti. Napsal několik pedagogických spisů, v nichž prosazoval metody výuky.
| František Josef Kinský | |
|---|---|
.jpg) hrabě František Josef Kinský | |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1801 – 9. června 1805 | |
| Panovník | František II./I |
| Ředitel Válečné akademie ve Vídni | |
| Ve funkci: 24. června 1779 – ? | |
| Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
| Vojenská služba | |
| Hodnost | 1794: polní zbrojmistr |
| Narození | 6. prosince 1739 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 9. června 1805 (ve věku 65 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | hřbitov Tereziánské vojenské akademie |
| Choť | (1779) Marie Renata z Trauttmansdorffu (1741–1808) |
| Rodiče | František Ferdinand Kinský (1678–1741) Marie Augustina Pálffyová z Erdödu (1714–1759) |
| Příbuzní | bratr: Leopold Ferdinand Kinský (1713–1760) sestra: Marie Josefa, provdaná Daunová (1738–1767) sestra: Marie Antonie, provdaná Wratislavová z Mitrowicz (1739–1816) |
| Profese | voják a důstojník |
| Commons | František Josef Kinský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako syn nejvyššího kancléře Františka Ferdinanda Kinského (1678–1741). František Josef Kinský absolvoval s výborným prospěchem Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídni[zdroj?]. Následně studoval na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde podle inventáře univerzitního muzea zhotovil ze slonoviny a ebenu miniaturu psacího stolu s psacími potřebami, která byla po zrušení sbírky předána do Národního muzea v Praze.[1].
Po obhájení tezí své disertace na právnické fakultě nastoupil v Praze nakrátko na místo rady při českém apelačním soudu.
V průběhu sedmileté války začal svoji vojenskou kariéru. Bojoval též 18. června 1757 u Kolína, odkud ho maršál Daun poslal ohlásit vítězství Marii Terezii. V armádě se projevily schopnosti Františka Kinského jakožto reformátora a reorganizátora. Nebyl talentovaný vojevůdce, ale akademické vzdělání jej předurčilo k modernizaci vojenského školství. Ztotožňoval se s ideou reorganizace armády maršála Lacyho a podílel se na ní po skončení sedmileté války v roce 1763.
V 70. letech se Kinský plně věnoval pedagogickým teoriím a napsal dvě práce v oboru didaktiky a zároveň zdokonaloval systém výuky na Válečné akademii ve Vídni. V listopadu roku 1777 odcestoval, na rozkaz Josefa II., na inspekční cestu po vojenských výchovných ústavech ve střední Evropě. Za jeho pobytu v Chamu poslal císaři Josefovi pamětní spis. V té době zároveň vypukla válka o bavorské dědictví, ve které Kinský pomáhal armádě na českém bojišti. Za jeho zásluhy v této válce, po uzavření míru, byl odměněn „majitelstvím“ pěšího pluku Ellrichshausen.
V roce 1779 se oženil s Marií Renátou z Trauttmansdorffu. Dne 24. června téhož roku byl panovníky Marií Terezií a Josefem II. jmenován ředitelem Válečné akademie ve Vídni. Zde provedl důkladnou reorganizaci. K předmětům, které se zde vyučovaly (náboženství, fortifikace, aritmetika, francouzština, latina, čeština ad.) zavedl ještě fyziku, geometrii, právo, válečné dějiny, taktiku, nauku o zbraních, řády a také plavání a některé další předměty. Důstojníci, kteří vystudovali tuto školu byli všestranně připravení odborníci v různých sférách vojenství. To, že Kinský byl opravdový odborník dokazuji fakt, že byl v čele školy 26 let. Akademii nejen vedl, ale také přednášel řád služebního výcviku, služební řád a vojenskou vědu (strategie a taktika).
Největším pokrokem na akademii za Kinského bylo, že o úspěchu při studiu a dosažení hodnosti nerozhodovala přímluva mocných, ani šlechtický predikát, ale úspěchy při studiu a praktických cvičení.
Na konci svého života, roku 1805, byl Kinský vyzván císařem Františkem, aby ho doprovázel při jeho cestě Horním Rakouskem. Cesta byla pro starého Kinského, kterému bylo v té době 65, příliš namáhavá. Onemocněl zápalem plic a 16. května byl dopraven do Vídně, kde 9. června zemřel.
V závěti Kinského stálo: "Pochovejte mě uprostřed milých mých chovanců, které jsem nade všecko miloval, kterým jsem nejkrásnější léta žití svého věnoval". Jeho přání bylo naplněno a dodnes stojí uprostřed akademického hřbitova hrob s bustou a nápisem: "Zde v Pánu odpočívá František hrabě Kinský a jeho manželka Renata."
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
