FH-70

FH-70 je 155mm tažená polní houfnice vyvinutá v 70. letech 20. století v mezinárodní spolupráci Německa, Spojeného království a Itálie.^{[p 1]} V roce 1978 byla houfnice v těchto zemích zavedena do výzbroje. Jejím výrobcem je společnost Rheinmetall.^[1]

FH-70
Typ	kanónová houfnice
Místo původu	Itálie Itálie Německo Německo Spojené království Spojené království[1]
Historie služby
Ve službě	od 1978
Používána	Britská armáda (dříve) Estonské pozemní síly Italská armáda Japonské pozemní síly sebeobrany Německá armáda (dříve) Saúdská královská armáda Ukrajinské pozemní síly
Války	libanonská občanská válka rusko-ukrajinská válka
Historie výroby
Navrženo	1969–1970
Výrobce	Vickers-Armstrongs/BAE Systems OTO Melara Rheinmetall[1]
Výroba	1978–1982[2]
Vyrobeno kusů	19 prototypů + 523 sériových kusů + 480 v licenční výrobě Japonska[3]
Základní údaje
Hmotnost	9 300 kg[1][4]
Délka	12 430 mm bojová, 9 800 mm v transportní konfiguraci[1][4]
Délka hlavně	6 022 mm[1][4]
Obsluha	8 osob[1][4]
Ráže	155 mm[1]
Závěr	vertikální klínový
Doprava	tažením
Náměr	-5°– +70°[1]
Odměr	56°[1]
Kadence	6 ran/min maximální,[1][4] 2 r/min trvalá[4]
Úsťová rychlost	827 m/s[5]
Maximální dostřel	24 700 m se standardní municí, 31 500 m s granátem s dnovou složí[1][4]

Konstrukce

Zbraň je vybavena monoblokovou autofretovanou hlavní, která je zakončena dvoukomorovou úsťovou brzdou, která snižuje energii zpětného rázu o 35 %. Má klínový zámek s vertikálním pohybem klínu, který je v otevřené poloze závěru vysunut nahoru.^[1] Zpětný ráz tlumí hydropneumatické brzdovratné zařízení.^[1] Závěr je zakončen žlabovou kolébkou a pneumatickým systémem podávání munice. Kromě munice vyvinuté speciálně pro FH-70 může zbraň používat další střelivo ráže 155 mm standardizované v rámci NATO^[4] a granáty s koncovým naváděním typu Copperhead.^[1]

Mobilita

Houfnice má rozevíratelnou dvouramennou lafetu s dvoukolým podvozkem, na němž může být tažena rychlostí až 100 km/h.^[4] Pro střelbu je zbraň usazována na palebnou platformu.^[1]

V pochodové poloze je hlaveň s horním lafetovým ložem otočena o 180° vzhledem ke spodnímu loži lafety a připevněna k jejím ramenům. Lafeta je vybavena pomocnou pohonnou jednotkou značky Volkswagen,^[4] jejíž primární rolí je pohon hydraulického systému lafety, zejména ovládání náměru a odměru, a umisťování zbraně do palebného postavení po jejím odpojení od tahače. V pochodové poloze se může houfnice na kratší vzdálenosti pohybovat vlastní silou rychlostí až 16 km/h.^[1]

K používaným tahačům patří typy MAN (SRN), FIAT 6605 TM (Itálie) a Foden (Spojené království).^[4]

Vzduchem může houfnice být přepravována v transportním letounu C-130 Hercules anebo v podvěsu pod vrtulníkem CH-47D Chinook.^[4]

Uživatelé

Přehled uživatelů - současní modře, bývalí červeně

Současní uživatelé

• Estonsko Estonsko^[6], v lednu 2023 se rozhodlo poslat všech svých 24 houfnic jako vojenskou pomoc Ukrajině.^[7]
• Itálie Itálie^[6]
• Japonsko Japonsko^[6]
• Libanon Libanon
• Maroko Maroko^[6]
• Nizozemsko Nizozemsko^[6]
• Norsko Norsko (15 kusů užívaných k výcviku)^[6]
• Omán Omán^[6]
• Saúdská Arábie Saúdská Arábie^[6]
• Ukrajina Ukrajina^[8]

Bývalí uživatelé

• Malajsie Malajsie
• Německo Německo
• Spojené království Spojené království

Fotogalerie

• 
  Vystavená FH-70
• 
  Nabíjení italské FH-70
• 
  FH-70 v pochodové konfiguraci
• 
  Výstřel
• 
  FH-70 na Ukrajině