Eva Pilarová

česká zpěvačka (1939-2020) From Wikipedia, the free encyclopedia

Eva Pilarová
Remove ads

Eva Pilarová (rozená Bojanovská, 9. srpna 1939 Brno – 14. března 2020[1] Praha[2]) byla česká zpěvačka a herečka, čtyřnásobná vítězka čtenářské ankety Zlatý slavík v kategorii zpěvaček. V říjnu 2009 obdržela Medaili Za zásluhy.

Stručná fakta Základní informace, Rodné jméno ...
Thumb
Eva Pilarová v rodném Brně
Thumb
Hrob Evy Pilarové na hřbitově Malvazinky v Praze, v blízkosti hrobu Karla Gotta
Remove ads

Život a kariéra

Narodila se do rodiny Ladislava Bojanovského (27. června 1912 Kundratice) a Františky Bojanovské, roz. Horčičkové (22. června 1915 Vrbice – 27. června 2021 Brno), oddaných 31. prosince 1938 v Kobylí[3]. Otec měl se společníkem krejčovský salon Janšta a Bojanovský, matka byla vyučená švadlena. Eva zpívala už od dětství a to i klasickou hudbu. Rodiče byli praktikující katolíci a přihlásili ji do dětského chrámového sboru u sv. Tomáše, který vedl sbormistr a varhaník Vladimír Stehlík. Od první třídy chodila do hudební školy. Ve škole si jejího talentu všiml učitel František Lýsek a přijal ji do svého Brněnského dětského sboru, se kterým účinkovala i v rozhlase.[4]

Maturovala na čtyřleté vyšší hospodářské škole na Pionýrské ulici v Brně (1958). Koncem 50. let začala na brněnské JAMU studovat operní zpěv, zároveň v té době vystupovala v Satirickém divadle Večerní Brno. Více než operní zpěv ji přitahoval jazz a swing. Po roce studia v roce 1960 JAMU opustila a nastoupila do pražského divadla Semafor, kde se záhy prosadila jako zpěvačka. Všeobecnou popularitu jí přinesla píseň Kočka není pes z repertoárů Elvise Presleyho, otextovaná Jiřím Suchým. V pásmu Zuzana je zase sama doma zpívala s Waldemarem Matuškou duet Ach, ta láska nebeská.[5]

V roce 1962 odešla spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým zpívat do Divadla Rokoko,[6] ale už v roce 1964 se vrátila zpět do Semaforu. V tomtéž roce si také ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zahrála drobnou roli sboristky dívčí školy – spolu s Naďou Urbánkovou. Zazpívala v něm duet Je nebezpečné dotýkat se hvězd s Karlem Gottem.

V roce 1965 začala zpívat s vlastní kapelou. V roce 1967 vyhrála zlatou Bratislavskou lyru s písní Rekviem. Během pěvecké kariéry nazpívala řadu hitů včetně duetů s Waldemarem Matuškou, Karlem Gottem a dalšími zpěváky. Disponovala silným a barevně zajímavým hlasem – sopránem (se základní polohou a barvou altovou) o rozsahu tří a půl oktávy,[7] a dobrou pěveckou technikou. Jako své oblíbené zpěváky uváděla ze zahraničních Ray Charlese, Ellu Fitzgeraldovou a Peggy Lee.[7]

V době normalizace nemohla cestovat na západ – zde sehrála svou roli emigrace jejího prvního (Milan Pilar) i druhého (Jaromír Mayer) manžela. V roce 1973 koncertovala na Kubě a členové její kapely, kteří se bez ní vraceli dříve do Prahy, zahynuli v hořícím letadle.[8] Po překonání psychického otřesu sestavila novou kapelu, s níž absolvovala dlouhé turné po Sovětském svazu. V roce 1977, aby vůbec mohla i nadále vystupovat, podepsala tzv. Antichartu,[9] za což se cca po 40 letech omluvila.[10][8]

V pozdní fázi kariéry se orientovala především na žánrovou oblast jazzu a swingu. Mezi největší hity posledních let patřil Montiho čardáš.[11] Nepřestala být aktivní ani poté, co v padesáti letech překonala rakovinu. Spolupracovala také s Tanečním orchestrem Českého rozhlasu, v 90. letech v rozhlase moderovala pořad Dobré jitro.[12]

Po roce 1989 se kromě zpívání věnovala fotografování a počítačovým úpravám svých fotografií, které představila na téměř 100 výstavách.[13] [14]

Osobní život

Eva Pilarová byla třikrát vdaná. Prvním manželem byl v letech 1960–1964 jazzový kontrabasista Milan Pilar (* 1934). Po jeho emigraci do Západního Německa roku 1962 byla načas sledována StB a v roce 1965 byla podmínečně odsouzena za údajné valutové machinace v případu zpěváka Pavla Sedláčka.[8] Druhým manželem byl pak v letech 1968–1971 zpěvák Jaromír Mayer (* 1943). Potřetí se vdala roku 1984 za tanečníka Jana Kolomazníka (* 1952) a jejich manželství trvalo až do její smrti. Z prvního manželství pochází syn Milan. Její matka Františka Bojanovská zemřela 27. června 2021, 5 dní po svých 106. narozeninách.[15]

Poslední rozloučení

Od roku 2018, kdy si při pádu v bytě zlomila rameno a stehenní kost a tři měsíce strávila v nemocnici, ji provázely různé zdravotní problémy. Zemřela v péči řeholních sester Boromejek 14. března 2020 v Praze po těžké operaci na selhání ledvin. Bylo jí 80 let.[16][8]

Zádušní mše za Evu Pilarovou se konala ve středu 3. června 2020 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Celebroval ji páter Marian Pospěcha, vystoupila řada umělců (Adam Plachetka, Pavel Šporcl, Monika Absolonová a další), státní orgány zastupoval ministr kultury Lubomír Zaorálek a hereckou obec Jiřina Bohdalová. Přímý přenos vysílala TV Noe.[17] Marian Pospěcha ocenil ve své homilii také její píseň „Tam za vodou v rákosí“ (je Ráj), zpívanou s Waldemarem Matuškou. Jménem zpěváků se rozloučil dojímavou řečí (Mám Tě rád!) Vojta Dyk.

Remove ads

Ocenění

  • 1962: Zlatá medaile v oboru jazzového zpěvu na Světovém festivalu mládeže – Helsinky
  • 1963: Zlatý slavík (oficiálně předáno a vyhlášeno 2014)
  • 1964: Zlatý slavík
  • 1967: Zlatá Bratislavská lyra
  • 1967: Cena za nejlepší interpretaci – Zlatá Bratislavská lyra
  • 1967: Zlatý klíč Intervize
  • 1967: Grand Prix de Disque Sopoty
  • 1967: Publikumsliebling – festival písní v Berlíně (NDR)
  • 1967: Zlatý slavík
  • 1969: Cena za nejlepší interpretaci – Festival populárních písní Varadero, Kuba
  • 1971: Zlatý slavík
  • 1978: Zlatá děčínská kotva
  • 1978: Cena za nejlepší interpretaci – Bratislavská lyra
  • 1981: Zasloužilá umělkyně
  • 1993: Platinová deska Supraphonu
  • 1998: Cena Masarykovy akademie
  • 2004: Platinová deska Tommü records
  • 2009: Medaile Za zásluhy I. stupně
  • 2014: Ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce [18]
  • 2018: Cena Jihomoravského kraje[19]
  • 2020: Cena města Brna za rok 2019[20]
Remove ads

Diskografie

Gramofonové desky

  • Eva Pilarová – Supraphon, 1965
  • Dobře placená procházka – Supraphon, 1965
  • Eva Pilarová – Supraphon, 1966
  • Fascinating Czech Star – Supraphon/Artia, 1966
  • Zločin v šantánu – Supraphon, 1968
  • Eva – Supraphon, 1969
  • Zpívá Eva Pilarová – Supraphon, 1970
  • Láska nebeská (s Waldemarem Matuškou) – Supraphon 1 13 0840 311, 1973, LP (reedice na CD, 1997, Bonton Music EAN 8 596972 105925)
  • Zázrak je žít – Supraphon, 1974
  • My Czech Favourites – Supraphon/Artia, 1974
  • Jsem tu a zpívám – Supraphon, 1979
  • Eva – Supraphon, 1986

CD

  • Pohlazení po duši – Bonton, 1992
  • Story – Supraphon, 1992
  • Platinová Eva Pilarová – Tommü records, 1993
  • Story II – Supraphon, 1993
  • One perfect song – Tommü records, 1994
  • Eva Pilarová a hosté – Tommü records, 1995
  • Vánoce – Tommu records, 1996
  • S nádhernou duhou (s Milanen Bürgerem) – Tommü records, 1997
  • Vánoční čas – Tommü records, 1998
  • Requiem – Bonton, 1998
  • Recitál (Eva Pilarová a Karel Gott 1965 Live) – Bonton, 1998, MC, CD
  • Swing 2000 – Tommü records, 1999
  • S čertem si hrát (s Waldemarem Matuškou) – Český rozhlas CRO155-2-331 EAN 8 590236 015524, 2000
  • Moravěnka (s Moravěnkou, Jiřím Helánem a Jožkou Šmukařem) – Tommü records, 2000 [21]
  • Dotýkat se hvězd – Sarurn EAN 8595112003923, 2000
  • Rodeo – Tommü records, 2002
  • Největší hity – Bonton, 2003 [22]
  • Zlatý výběr – Tommü records EAN 8594060010045, 2004 [23]
  • Dům plnej snů – West records, EAN 8594072230073, 2008 [24][25]
  • Proměny – Supraphon SU 5978-2 EAN 099925 59782 5, 2009, 3 CD [26]
  • Pilarka 2013 – vlastní náklad, EAN 8594170816100, 2013 [27]
  • Pilarka a přátelé – Voltr Production, 2018
  • Pilarka 80 Inventura těla – Voltr Production, 2019

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads