5. vévoda z Leuchtenbergu a ruský generál From Wikipedia, the free encyclopedia
Princ Evžen Maximilianovič Romanovskij (8. února 1847 – 31. srpna 1901) byl vévoda z Leuchtenbergu. Narodil se jako syn Maximiliana de Beauharnais, 3. vévody z Leuchtenbergu, a velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Vévodou z Leuchtenbergu se stal v roce 1891 po svém bratrovi Nikolaji Maximilianoviči a byl jím až do své smrti.
Evžen Maximilianovič | |
---|---|
Vévoda z Leuchtenbergu | |
Období | 6. ledna 1891 – 31. srpna 1901 |
Předchůdce | Nikolaj Maximilianovič |
Nástupce | Jiří Maximilianovič |
Úplné jméno | Evžen Maximilianovič Romanovskij |
Narození | 8. února 1847 Petrohrad, Ruské impérium |
Úmrtí | 31. srpna 1901 (ve věku 54 let) Petrohrad, Ruské impérium |
Pohřben | Alexandro-Něvská lávra, Petrohrad |
Manželky | Darja Konstantinovna Opočinina sňatek 1869; smrt 1870) Zinaida Dmitrijevna Skobeleva sňatek 1878; smrt 1899) |
Potomci | Darja, hraběnka z Beauharnais |
Rod | Beauharnaisové |
Otec | Maximilian de Beauharnais, 3. vévoda z Leuchtenbergu |
Matka | Velkokněžna Marie Nikolajevna Ruská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evžen Maximilianovič se narodil v roce 1847 v Petrohradě jako druhý syn a páté dítě Maximiliana de Beauharnais, 3. vévody z Leuchtenbergu, a velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Po smrti jeho otce v roce 1852 se 4. vévodou z Leuchtenbergu stal Evženův starší bratr Nikolaj. Když Nikolaj v roce 1891 zemřel bez dědiců, stal se Evžen 5. vévodou z Leuchtenbergu a byl jím až do své smrti v roce 1901. Titul po něm převzal jeho mladší bratr Jiří.
Po smrti svého otce, směly všechny děti vévody Maximiliana nosit knížecí titul a titul Romanovskij (nebo Romanovskaja pro ženy) a byly oslovovány jako Císařská Výsost.[1]
V roce 1869 se oženil s Darjou Konstantinovnou Opočininou, vnučkou Michaila Kutuzova. Byl jí udělen titul hraběnky z Beauharnais. Zemřela při porodu prvního dítěte v roce 1970:
V roce 1878 se oženil se Zinaidou Dmitrijevnou Skobelevou (také známou jako Zina; † 1899), sestrou ruského generála Michaila Skobeleva a sestřenicí Evženovy první manželky Darjy skrz jejich společného předka Ivana Nikitiče Skobeleva. Zina měla později otevřený dlouhodobý románek s velkoknížetem Alexejem Alexandrovičem Ruským.
Evžen byl divizním generálem v ruské imperiální armádě. V letech 1872 až 1873 se zúčastnil útoku na Chivu a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří čtvrtého stupně. V letech 1874 až 1877 byl velitelem Alexandrie 5. husarů. Za práci v rusko-turecké válce v roce 1877 obdržel Řád sv. Vladimíra třetí třídy. V roce 1886 se stal generálporučíkem a od roku 1888 do roku 1893 byl velitelem 37. pěší divize.
Zemřel v roce 1901 v Petrohradě a je pohřben v Alexandro-Něvské lávře.
François de Beauharnais | ||||||||||||
Alexandre de Beauharnais | ||||||||||||
Marie Anne Henriette Françoise Pyvartová de Chastullé | ||||||||||||
Evžen de Beauharnais | ||||||||||||
Joseph-Gaspard de Tascher de La Pagerie | ||||||||||||
Joséphine de Beauharnaisová | ||||||||||||
Rose Claire des Vergers de Sannois | ||||||||||||
Maximilian de Beauharnais | ||||||||||||
Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský | ||||||||||||
Maxmilián I. Josef Bavorský | ||||||||||||
Marie Františka Falcko-Sulzbašská | ||||||||||||
Augusta Bavorská | ||||||||||||
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Luisa Leiningensko-Heidesheimská | ||||||||||||
Evžen Maximilianovič z Leuchtenbergu | ||||||||||||
Petr III. Ruský | ||||||||||||
Pavel I. Ruský | ||||||||||||
Kateřina II. Veliká | ||||||||||||
Mikuláš I. Ruský | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Žofie Dorotea Württemberská | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Marija Nikolajevna Romanovová | ||||||||||||
Fridrich Vilém II. Pruský | ||||||||||||
Fridrich Vilém III. Pruský | ||||||||||||
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Šarlota Pruská | ||||||||||||
Karel II. Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
Luisa Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Frederika Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.