ruská ekonomka a politička From Wikipedia, the free encyclopedia
Elvira Sachipzadovna Nabiullinová (rusky Эльвира Сахипзадовна Набиуллина, tatarsky Эльвира Сәхипзадә кызы Нәбиуллина; * 29. října 1963 Ufa) je ruská ekonomka a politička, od června 2013 předsedkyně ruské centrální banky. Časopis Forbes ji v roce 2021 zařadil na 60. místo seznamu nejmocnějších žen světa.[1]
Elvira Nabiullinová | |
---|---|
Elvira Nabiullinová, 2017 | |
6. guvernérka ruské centrální banky | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 24. června 2013 | |
Předseda vlády | Dmitrij Medveděv |
Předchůdce | Sergej Ignatěv |
Poradkyně prezidenta Ruské federace | |
Ve funkci: květen 2012 – červen 2013 | |
Prezident | Vladimir Putin |
1. ministryně hospodářského rozvoje Ruské federace | |
Ve funkci: 12. května 2008 – 21. května 2012 | |
Předseda vlády | Vladimir Putin |
Nástupce | Andrej Bělousov |
2. ministryně hospodářského rozvoje a obchodu Ruské federace | |
Ve funkci: 24. září 2007 – 12. května 2008 | |
Předseda vlády | Viktor Zubkov (úřadující) |
Předchůdce | German Gref |
Nástupce | úřad zanikl |
Stranická příslušnost | |
Členství | Jednotné Rusko |
Narození | 29. října 1963 (61 let) Ufa, Sovětský svaz |
Choť | Jaroslav Ivanovič Kuzminov |
Alma mater | Lomonosovova univerzita |
Profese | ekonomka, politička |
Ocenění | medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy (2002) medaile Řádu za zásluhy o vlast 1. třídy (2006) Řád přátelství (2011) Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2012) Řád cti … více na Wikidatech |
Commons | Elvira Sakhipzadovna Nabiullina |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodila se roku 1963 v Ufě, tehdejší metropoli Baškirské autonomní sovětské socialistické republiky.[2] Otec Sachipzada Saitzadajevič pracoval jako řidič, matka Zulejcha Chamatnurovna byla operátorkou v přístrojařské provozovně.
Během vysokoškolských studií se vdala za vedoucího katedry historie národního hospodářství Jaroslava Ivanoviče Kuzminova, pozdějšího rektora Národní výzkumné univerzity (Vyšší ekonomické školy).[3][4] Do manželství se roku 1988 narodil syn Vasilij Kuzmin.[5]
V roce 1986 ukončila Fakultu ekonomie moskevské Lomonosovovy univerzity.[6][7] Roku 1990 pak završila vědeckou aspiranturu na katedře historie národního hospodářství a ekonomických studií téže univerzity. Kandidátskou disertační práci ovšem neobhájila.[8]
V letech 2007–2008 zastávala úřad ministryně hospodářského rozvoje a obchodu. Po restrukturalizaci rezortu pokračovala v nově jmenované Putinově vládě do roku 2012 ve funkci ministryně hospodářského rozvoje.[9][10] Následně se mezi květnem 2012 až červnem 2013 stala poradkyní staronového prezidenta Vladimira Putina.[11][9][10]
Po vtržení ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 poslala Vladimiru Putinovi rezignační dopis. Prezident ovšem její demisi nepřijal a v únoru 2022 zahájila další pětileté funkční období v úřadu guvernérky centrální banky.[12] Její razantní kroky po vypuknutí války a uvalení sankcí na Rusko byly vesměs hodnoceny[kým?] jako pozitivně ovlivňující ruskou ekonomiku.[13]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.