Kyselina mravenčí

Kyselina mravenčí (lat. acidum formicicum, též acidum formicum), methanová kyselina je nejjednodušší karboxylovou kyselinou. Z jejího vzorce vyplývá, že na karboxylovou skupinu —COOH je vázán pouze jeden atom vodíku. Je to bezbarvá, na vzduchu dýmající, ostře páchnoucí kapalina s leptavými účinky.^[1] Její teplota tání a hlavně teplota varu jsou podobně vysoké jako u vody díky vlivu vodíkových vazeb. Má silné redukční účinky, díky přítomnosti snadno oxidovatelné aldehydové skupiny.^[2]

Kyselina mravenčí
Strukturní vzorec
3D model
Kyselina mravenčí
Obecné
Systematický název	methanová kyselina
Triviální název	kyselina mravenčí
Latinský název	acidum formicicum; acidum formicum
Anglický název	formic acid
Německý název	Ameisensäure
Funkční vzorec	HCOOH
Sumární vzorec	CH2O2
Vzhled	bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	64-18-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	200-579-1
Indexové číslo	607-001-00-0
Vlastnosti
Molární hmotnost	46,024 8 g/mol
Teplota tání	8,4 °C (281,6 K)
Teplota varu	100,8 °C (374,0 K)
Hustota	1,22 g/cm³ (kapalina)
Viskozita	1,57 cP (26 °C)
Disociační konstanta pKa	3,75
Bezpečnost
GHS05 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H314
R-věty	R35
S-věty	(S1/2) S23 S26 S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvoří soli, které se nazývají mravenčany, převládá však označení formiáty. Stejné označení se používá i pro látky, vznikající esterifikací – tzn. reakcí s alkoholy. Nejjednodušším esterem je methylformiát.

Výskyt a použití

Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v jedu včel.^[3] Používá se především v organické technologii.

Vyskytuje se v žahavých buňkách kopřivy, avšak není hlavní složkou způsobující příznaky popálení.^[4]

Syntetická kyselina mravenčí se užívá k výrobě barviv, na odstraňování bradavic, v gumárenském průmyslu a v koželužství k odvápnění kůže, též jako přídatná látka do potravin pod označením E 236.^[5] Používá se také do přípravků na čištění vodního a močového kamene v toaletní míse.

Je možné ji vyrábět s vysokou účinností elektrochemicky z oxidu uhličitého a vody s použitím olověné, rtuťové nebo cínové katody.^[6]

V laboratoři slouží k přípravě oxidu uhelnatého pomocí kyseliny sírové, která odštěpí z kyseliny mravenčí vodu:

HCOOH → CO + H₂O

Ve včelařské chovatelské praxi se páry kyseliny mravenčí používají jako účinný prostředek k tlumení varroázy. Varroáza je onemocnění způsobené roztočem kleštíkem včelím.

Účinek na člověka

Na kůži: Při dotyku s lidskou kůží ji začíná okamžitě leptat, což způsobuje svědění a kůže začíná červenat. Poškození kůže obvykle není vážné, při kontaktu s koncentrovanou kyselinou mravenčí však může dojít k silnému podráždění a vzniku puchýřů.^[7]

V krevním oběhu: Zásadní úlohu hraje při otravách methanolem, který se nejprve metabolizuje na formaldehyd a ten zas na kyselinu mravenčí. Její vyšší koncentrace pak vede k rozvoji metabolické acidózy, která může končit smrtí.^[8]

Akutní toxicita spočívá v tom, že kyselina mravenčí inhibuje cytochromoxidázu a tím i mitochondriální respiraci, podobně jako kyanidy a oxid uhelnatý. Rozvoj acidózy je doprovázen tvorbou mravenčanů a laktátů. Acidóza také usnadňuje průnik kyseliny do buněk. Hromadí se zejména v sítnici, očním nervu a bazálních gangliích.