nezhoubný výrůstek na kůži nebo na sliznici From Wikipedia, the free encyclopedia
Bradavice (lat. verruca, počeštěně veruka[1][2]) je nezhoubný výrůstek na kůži nebo na sliznici.
| bradavice | |
|---|---|
 Bradavice na palci u nohy | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | B07 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bradavice jsou nezhoubné nádorky (novotvary) způsobené lidským kožním papilomavirem HPV. Papilomaviry se v lidské populaci běžně vyskytují a většina z nich nevyvolává u člověka žádné onemocnění. Viry z této skupiny mohou ale způsobovat i závažnější onemocnění, jako je rakovina děložního čípku nebo jiné infekční kožní choroby. Virus HPV obsahuje dvouřetězcovou DNA, stejně tak jako v lidské populaci se vyskytuje i u jiných živočišných druhů. Všechny HPV viry jsou ale vysoce druhově specifické, proto se nemohou mezi druhy přenášet. Virus je přenosný dotekem a může proniknout do podkoží například malým poraněním. Bradavice mají individuální inkubační dobu od několika týdnů, přes měsíce nebo dokonce roky. Člověk tedy může přenášet bradavice, aniž by sám nějaké měl. Bradavice se nejčastěji vyskytují na rukou, na nohou nebo v obličeji, přičemž hlavním důvodem je, že se v těchto partiích nachází vysoké množství potních žláz, kterými může HPV virus proniknout do pokožky. Pokud je s již vytvořenými novotvary neodborně manipulováno, může infikovaná krev snadno nakazit své okolí a vytvořit tak další bradavice. Tento problém může nastat i v ordinaci dermatologa, kdy lékař bradavici dostatečně neodstraní, což má negativní následek v podobě diseminace bradavice do okolí a růst nových novotvarů.[zdroj?]
Bradavice jsou tvrdší a mají obvykle hrubší povrch. Uprostřed jsou často viditelné malé černé tečky (krevní cévky, které bradavici vyživují). Jedná se o malé kožní výrůstky o velikost cca 1-10 mm, které jsou drsné, nejčastěji bílé (někdy růžové nebo hnědé). Zejména na prstech nebo chodidlech mohou vadit při různých činnostech. Bradavice jsou zdraví neškodné, jedná se hlavně o kosmetický problém.
Dalším běžným kožním výrůstkem jsou tzv. fibromy. Na rozdíl od bradavic bývají měkké, vypadají obvykle jako malé stopky s kulatou hlavičkou, nejčastěji se nachází na krku, v podpaží, pod prsy či v tříslech. Vznikají totiž v místě tření a dráždění kůže. Fibromy nejsou infekční, nemohou se tedy z jedné osoby na druhou přenášet.
Mezi další kožní útvary, které si lidé pletou s bradavicemi, patří mateřská znaménka . Ta bývají jednobarevná a nemění se z měsíce na měsíc (vlivem hormonálních změn mohou tmavnout). Někdy z nich rostou chlupy.
Moluska jsou červené výrůstky, které trápí především děti a mladistvé. Způsobuje je virus molluscum contagiosum, na který je většina dospělých rezistentní. Na počátku je patrný hrbolek barvy kůže o velikosti špendlíkové hlavičky. Růst obvykle není bolestivý. Časem se hrbolek zvětší do velikosti perličky a mívá propadlý střed.[3]
Inkubační doba u bradavic může být 1–6 měsíců i delší.[4]
Virus se přenáší dotykem a do podkoží proniká např. díky drobným poraněním, popř. tam, kde je kůže oslabená, propocená, rozmočená nebo jinak narušená (proto se objevuje hlavně v místech, kterými se můžeme nakažlivých míst nejčastěji dotknout).
Přímým kontakt – z člověka na člověka nebo u jedince z jedné části těla na druhou (autoinokulace).
Nepřímým kontakt – prostřednictví předmětů, jako je např. společný ručník, podlaha ve veřejných prostorách (šatny, bazény, sauny…).[5]
Genitální bradavice, označované jako kondylomata, se přenášejí výhradně pohlavním stykem.
Přenos je možný i od zvířat, nejčastěji od dobytka, koní a psů.[6]
Výskyt bradavic se odhaduje u zhruba 10 % dětí a dospívajících, nejvyšší četnost ve věku mezi 12-16 let, přičemž častější výskyt je u dívek.[7] Bradavice se mohou vyskytovat po celém těle. Mají proměnlivou morfologii, z hlediska výskytu se rozlišuje několik základních typů bradavic.
Vulgární bradavice (verruca vulgaris) – nejběžnější typ bradavice, nejčastěji vyvolané HPV 1, 2, 4, 7. Projevuje se jako nepravidelná začervenalá papula hrubého povrchu. Bradavice jsou často mnohočetné, někdy splývají v plaky.[4] Mohou se vyskytovat ve skupinkách nebo tvořit souvislé vrstvy.[5]
Planatární bradavice (verruca plantaris) – často vyvolané HPV 1, 4.[4] Objevuje se hlavně na chodidlech, kde je kůže velmi namáhána, při chůzi mohou být velmi bolestivé. Mají nerovný povrch a nejsou tak výrazně vystouplé jako vulgární bradavice. Mohou jimi prosvítat načervenalé tečky, čárky (krevní cévky). Kůže je zažloutlá a zhrubělá.[5] Někdy se vyskytují ve skupině, mohou na ploskách vytvářet mozaiku.[4]
Nitkovité bradavice (verruca filiformis) - nitkovité bradavice mají úzký, protáhlý tvar a stopkovitě vystupují nad úroveň kůže. Připomínají tenké nitky nebo prstíčky v barvě kůže či růžovo bělavé barvy.
Ploché bradavice (verrucae planae juvenilis) – jsou vyvolány převážně HPV 3. Vyskytují se ve shlucích, na obličeji, krku nebo hřbetech rukou. Jsou to ploché, čočkovité bradavičky s hladkým povrchem, narůžovělé či jemně nahnědlé, v průměru 2–5 mm, často mnohočetné. Snadno se rozsévají, například při holení vousů u mužů a při holení nohou u žen. [4] Postihuje hlavně děti a mladší nemocné.
_on_the_chin.jpg)
Genitální bradavice (condylomata accuminata) – jsou např. vyvolané HPV 6, 11. Jde o mnohočetné jemné nebo splývající papulky s drsným povrchem v oblasti konečníku a genitálu.[4] Přenášejí se zejména pohlavním stykem, ale mohou se vyskytnout i u dětí (od rodičů v důsledku nedostatečné hygieny).[5]
Dostupné jsou volně prodejné přípravky, které využívají k léčbě metody „keratolýzu“ a „kryoterapii“, cílem obou metod je narušení a následné odstranění bradavice.[5]
Mezi další leptadla používaná k odstranění bradavic patří kyselina mravenčí, trichloroctová (TCA), chloroctová (MCAA) a dusičná, tyto jsou však vzhledem k možnosti vzniku dermatitid dnes již málo preferovaným způsobem léčby. Leptadla mohou navíc způsobit poleptání nebo nekrózu s následnou jizvou, a proto je potřeba zacházet s přípravky obsahujícími tyto látky velmi opatrně. Z tohoto důvodu jsou výše zmíněná leptadla považována za obsoletní kaustika.[9] Leptadla se obvykle aplikují jedenkrát týdně.[3]
Pokud bradavice nelze odstranit v domácím prostředí (jsou velké a rozsáhlé, vyskytují se na obličeji či jiných citlivých místech nebo nereagují na domácí léčbu a opakovaně se vrací) je na místě návštěva dermatologie. Dle typu a rozsahu se volí vhodný způsob léčby.
Jako nejúčinnější bývá označována šťáva z vlaštovičníku (ten bývá také součástí některých volně prodejných přípravků určených k odstranění bradavic), dále se při léčbě bradavic často zmiňuje aplikace citrónové šťávy, česneku, cibule nebo jablečného octu.[5]
Z alternativních metod lze uvést homeopatii či sugestivní terapii.[9]
Bradavice mohou recidivovat. Spontánní involuce bradavic je možná během 12–24 měsíců, záleží na stavu imunitního systému.[4]
Může se stát, že bradavice díky přirozené imunitě lidského těla po letech odpadnou a zmizí i samy bez jakéhokoli léčení.[15]
Prevenci vzniku bradavic je vhodné zajistit hygienickými opatřeními. Vyhnout se přímému kontaktu s postiženým místem, oblast neholit. Doporučuje se mytí rukou horkou vodou a mýdlem.[4] Nenosit cizí obuv, do společných hygienických zařízení (koupaliště, sprchy apod.) nosit vlastní obuv, čímž zabráníme jak své vlastní nákaze, tak i v případě výskytu bradavic na naší kůži nákaze druhých.
Pokud jde o virové akantómy přenosné pohlavním stykem, pak praktikovat pohlavní styk s kondomem a zajistit vyšetření obou stálých partnerů včetně vyšetření event. pohlavně přenosných chorob.[16]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
