Dutar
Hudební nástroj From Wikipedia, the free encyclopedia
Hudební nástroj From Wikipedia, the free encyclopedia
Dutār (někdy také dotar; persky: دوتار; rusky: Дутар; čínsky: 都塔尔, pchin-jinem: Dū tǎ ěr) je tradiční perský drnkací strunný nástroj (chordofon). Jedná se o typ taru (pražcové loutny s dlouhým krkem). Slovo dutār pochází z perštiny (دوتار) a doslovný překlad je „dvě struny“, kde du (دو) znamená „dvě“ a tar (تار) „struna“, ačkoli herátský dutar z Afghánistánu má struny tři. Kromě dutāru ještě rozlišujeme třístrunný setār (سهتار), čtyřstrunný tār (تار), pětistrunný penčtār (پنجتار) a šestistrunný šeštār (ششتار).
| Dutār | |
|---|---|
 | |
| Klasifikace | |
| Tónový rozsah | |
 | |
| Příbuzné nástroje | |
Dutar je velmi populární v Ázerbájdžánu, mezi Kurdy v Íránu (v provincii Chorásán, se kterou je silně spjat, hlavně s městem Torbat-e Jām), Kygyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a na západě Číny v Ujgurské autonomní oblasti. Mezi příbuzné nástroje patří kazašská dombra nebo středoasijský tanbur.[1][2][3]
Dutar je také nedílnou součástí turkmenské kultury (slavností, ceremonií, národních oslav, kulturních festivalů, společenských setkání a zábavních programů) a používá se ve všech hlavních žánrech turkmenské hudby a zpěvu. Ten, kdo hraje na dutar, je známý jako bachši (v Ázerbájdžánu jako ashiq). Hudba Chorásán bachši je od roku 2010 zapsaná na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO,[4] stejně tak jako umění řemeslné výroby a tradiční hudební umění v kombinaci se zpěvem od roku 2021.[5]
Dutar je dlouhokrká dvoustrunná loutna s hruškovitým tělem, krytým tenkou dřevěnou rezonanční deskou. Tělo dutaru (ozvučnice) je vyrobeno z jednoho kusu morušového dřeva vydlabáváním z minimálně padesátiletého stromu. Rezonanční deska, kterou se přikrývá ozvučnice, je vyrobena také z morušového dřeva a peče se dvacet čtyři hodin, aby se odstranila vlhkost, a následně se lepí přes dutinu dutaru pomocí lepidla. Poté se přidá krk, který je vyroben z kmene meruňkovníku (stáří stromu 5–10 let). Nakonec je opatřen pražci ze střev či drátu a dvěma strunami ze střev, hedvábí či nylonu.[2][5]
Největší z dutarů je středoasijský dutar, který může dosahovat délky až cca 125 cm. Tělo je asi 15–20 cm široké a 13–17 cm hluboké. Navzdory rozdílům v proporcích, zvučnosti a výrobě mají všechny dotary (kromě moderního herátského dutaru) a mnoho dalších nástrojů (tanbury, dombry atd.) jeden společný rys: hraje se na obě struny současně vícero prsty pravé ruky (bez plektra) tak, aby tóny zněly od vysokých k nízkým.
.jpg)
Historie dutaru sahá až do 15. století, kdy byl používán především mezi pastýři a jeho struny byly vyrobeny ze zvířecích střev. S otevřením Hedvábné stezky se však začaly používat struny vyrobené z krouceného hedvábí dováženého z Číny. K tomuto dni ještě některé nástroje mají hedvábné struny, ačkoli nyní jsou běžně používané struny nylonové.[6]
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
