Doudlevce
část města Plzně From Wikipedia, the free encyclopedia
Doudlevce je část statutárního města Plzeň, nachází se na jihu města. Katastrální území Doudlevce o rozloze 2,09 km².[3] patří do městského obvodu Plzeň 3, k místní části Doudlevce je navíc připojena ještě část katastrálního území Plzeň v městském obvodu Plzeň 2-Slovany, kde se nachází například Škoda sport park Plzeň.
| Doudlevce | |
|---|---|
 Luftova zahrada | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Plzeň |
| Okres | Plzeň-město |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′30″ s. š., 13°22′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 365 (2021)[1] |
| Katastrální území | Plzeň a Doudlevce |
| PSČ | 301 00 326 00 |
| Počet domů | 556 (2011)[2] |
  Doudlevce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 490288 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2009 zde bylo evidováno 852 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 4 537 obyvatel.[5]
Ves tohoto jména se objevuje v písemných dokumentech od roku 1227.[6] Pojmenování přirozeně vede k domněnce, že obyvateli byli členové kmenu Doudlebů. Chotěšovský klášter získal Doudlevce spolu s Liticemi jako dar od Přemysla Otokara II. roku 1266.
Nová Plzeň byla vlastníkem osady už od svého vzniku roku 1295. Roku 1418 však byly Doudlevce malé, čítající 12 usedlostí, jejich počet dále klesal až k 8 statkům na začátku 18. století. Část města začala růst až se vznikem Škodovy kruhelné cihelny roku 1873 a zejména se založením vodárny, plynárny a elektrických podniků v těsném sousedství, jejichž zaměstnanci si často zvolili Doudlevce jako domov. Obyvatelé využívali německou školu v Liticích až do vzniku oddělené školy v Doudlevcích v letech 1901-1903.
K moderní Plzni se obec znovu připojila až roku 1924, kdy vznikla "Velká Plzeň", a Doudlevce se začaly s Plzní propojovat i stavebně. Poprvé dostaly ulice svoje názvy; roku 1926 zastupitelé schválili 28 nových názvů prostranství (řada názvů byla inspirována první světovou válkou). Dříve, v období této světové války 1914-1918, se budovala mostárna a plechárna, které byly zprovozněny roku 1917; v letech 1929 a 1934 byly díky tomu postaveny i most přes Radbuzu a Tyršův most. Dříve však roku 1922 začala v místní továrně produkce elektrických zařízení.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
