Dornach
obec v kantonu Solothurn ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Dornach je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Je zároveň sídlem okresu Dorneck. Žije zde přibližně 6 800[1] obyvatel.
| Dornach | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°28′45″ s. š., 7°37′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 338 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Solothurn |
| Okres | Dorneck |
  Dornach Dornach, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,79 km² |
| Počet obyvatel | 6 778 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 170,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 4143 |
| Označení vozidel | SO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dornach je znám především jako středisko nauky antroposofie.
Dornach leží asi 8 kilometrů jižně od Basileje, na jihovýchodním okraji basilejské aglomerace. Městečko ohraničuje shora náhorní plošina Gempenplateau a v údolí řeka Birs.
Rozloha obce činí 574 ha. V roce 2014 z toho 46 % tvořily lesy, 36 % zastavěná plocha, 17 % zemědělství a méně než 1 % neproduktivní půda. Sousedními obcemi jsou od severu Arlesheim, Gempen, Hochwald, Duggingen, Aesch a Reinach.
Ves je poprvé v dokumentech uvedená v roce 1223 jako Tornach (název znamená „na panství Turnus“). V této listině je zmiňován „Johannes de Tornacho“, což se založením obce nemusí souviset.[2]
Potvrzuje se zmínka z roku 1284 v úrokové knize kláštera svatého Albana v Basileji. Klášter musel získat svůj majetek v Dornachu mezi lety 1083 (založení kláštera sv. Albana) a 1284. Lze tedy předpokládat, že ve 12. století probíhala v Dornachu osídlovací činnost. Vesnický kostel v Oberdornachu je poprvé zmiňován v roce 1301.[3]
Bitva u Dornachu ve švábské válce v roce 1499 skončila vítězstvím konfederátů. V roce 1672 dostali kapucíni povolení založit v Dornachu klášter, který byl vysvěcen v roce 1676. Stejně jako všechny obce v Solothurnu byl Dornach až do doby zničení třinácti hrabství Francouzi v roce 1798 čistě komunitou místních obyvatel pro užívání Wunn und Weid, Holz und Feld (pastviny, lesy a pole). Vznik politické obce v 19. století vedl ke sporům mezi obyvateli a občany Dornachu o jejich práva. V roce 1874 musela kaple, o kterou se starali kapucíni, ustoupit nové železnici. Dne 10. března 1908 byla podepsána rozdělovací listina, kterou byl obecní majetek rozdělen mezi jednotlivé právnické a fyzické osoby.[3]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1739 | 1798 | 1850 | 1870 | 1900 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
| Počet obyvatel | 467 | 537 | 840 | 1040 | 1543 | 3067 | 3572 | 4260 | 5258 | 5442 | 5715 | 5886 |
Z celkového počtu obyvatel je 88,5 % německy mluvících, 2,3 % italsky mluvících a 1,5 % francouzsky mluvících (k roku 2000). V roce 2008 v obci žilo 12,3 % cizinců. 34 % obyvatel jsou římští katolíci a 22 % reformovaní.
Město leží na trati údolím Laufental, po které jezdí v pravidelném intervalu vlaková linka S3 basilejské S-Bahn z Basileje do Delémontu. Na nádraží také končí tramvajová linka 10 číslo z Basileje, provozovaná basilejským dopravním podnikem Baselland Transport AG (BLT).
- Kapucínský klášter, po 330 let náboženské a duchovní centrum severozápadního Švýcarska
- Památník z roku 1949 na památku bitvy u Dornachu ve Švábské válce (1499), 22 metrů dlouhá stěna s reliéfem
- Kantonální správa
- Vesnice jádro „Dornachbrugg“
- Starý most přes Birs se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Vlastivědné muzeum Schwarzbubenlandu v dřívějším katolickém farním kostele svatého Mořic
- Stará fara (dnes měšťanský dům)
- Obecní úřad (stará škola)
- Nový katolický farní kostel svatého Mauricia (z let 1937–1939) od Hermanna Baura, příklad moderní architektury
- Vesnické jádro „Oberdornach“
- Zřícenina hradu Dorneck
- Goetheanum a jiné stavby ve slohu antroposofické architektury
- Rudolf Steiner (1861–1925), zakladatel antroposofie
- Albert Steffen (1884–1963), švýcarský antroposof a básník
- Arthur Stoll (1887–1971), chemik; v Dornachu zemřel
- Otto Stich (* 1927), spolkový radní
- Isla Eckinger (* 1939), švýcarský jazzbasista
- Thomas Brunnschweiler (* 1954), švýcarský spisovatel a novinář
- Gaetano Giallanza (* 1974), italský fotbalista
- Benjamin Huggel (* 1977), švýcarský fotbalista
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
