Dolní maják Tallinn
maják v Estonsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Dolní maják Tallinn (estonsky: Tallinna sihi alumine tuletorn) je maják, který stojí v Tallinnu (městská část Lasnamäe ulice Valge) v kraji Harju ve Finském zálivu v Baltském moři v Estonsku.[1] Spolupracuje s Horním majákem Tallinn. Navádí lodi, které připlouvají z Botnického zálivu a opouštějí jej.
| Dolní maják Tallinn | |
|---|---|
 | |
| Lokace | Tallinn, Finský záliv, Baltské moře, Estonsko |
| Souřadnice | 59°26′13,98″ s. š., 24°47′55,02″ v. d. |
| První stavba | 1806 |
| Automatizován | ano |
| Označení/Konfigurace | Admiralty C3810 ARLHS EST-015 NGA 12796 EVA-251 |
| Výška | 18 m |
| Dosah | bílé 12 nm (22 km), zelené 6 nm (11 km) |
| Charakteristika | Oc WG 5s |
 | |
| Kód památky | 8764 |
Maják je ve správě Estonského úřadu námořní dopravy (Veeteede Amet, EVA), kde je zapsán pod registračním číslem 251.[2]
Dne 19. listopadu 1999 byl zařazen do seznamu kulturních památek Estonska pod číslem 8764.[3]
Maják byl postaven v letech 1805–1806 z příkazu úřadů ruského námořnictva poblíž kasáren námořnictva u vjezdu do přístavu Tallinn. Po výstavbě horního majáku v roce 1839 na dvoupodlažní budovu přistavěli osmibokou jehlanovou věž, aby maják byl lépe vidět i ve dne a lišil se od okolních budov. V druhém patře bylo pět olejových lamp a reflektor, který vysílal světlo v úzkém sektoru. Přestože budova majáku byla nízká, světelný zdroj se nacházel na kopci ve výšce 49 m nad mořem. Vedle majáku byl postaven semafor pro komunikaci s loděmi. V roce 1873 maják vybavili Fresnelovou čočkou pořízenou v Anglii a v roce 1878 petrolejovou svítilnou. Dosvit byl 14,5 nm. V roce 1906 petrolej nahradil benzin. V roce 1909 byl zaveden telegraf a v roce 1916 telefonní spojení. Za druhé světové války byl maják vážně poškozen. V roce 1950 byla k dispozici lucerna s dosvitem 11 nm. Maják byl opraven v roce 1959.[4]
Generální oprava a rekonstrukce byla provedena v roce 2000.[4] V roce 2010 byly instalovány LED svítilny.[5]
V blízkosti majáku se nachází muzeum umění Kumu.
Dvoupodlažní budova na půdorysu obdélníku vysoká 18 metrů ukončená střešní římsou a osmibokou jehlanovou věží. V severním průčelí je okno, kterým vychází světlo majáku. Úzký sektor světla navádí lodi na lodní trase mezi mělčinou Littegrund a ostrovem Aegna. Světlo je synchronizováno s horním majákem. V užívání je originální optická čočka z roku 1886, která byla vyrobena firmou Barbier & Fenestre Constructeurs. budova je červeně omítnutá s červenou věží,s větrnou korouhvičkou. [6][1][5]
Součástí majáku je areál, ve kterém se nachází budova služebnictva, hospodářská budova, a sklep.[3]
- výška světla 49,3 m n. m.
- dosvit 12 námořních mil
- záblesk bílého světla v intervalu 5 sekund
- sektor: bílá 154,5° azimut 165° dosah 12 nm, zelené 143°–154,5° s dosahem 6 nm
označení
- Admiralty: C3810
- ARLHS: EST-015
- NGA: 12796
- EVA 251
Maják v roce 1890
Boční pohled
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
