Dolnooharská tabule
geomorfologický celek Středočeské tabule From Wikipedia, the free encyclopedia
Dolnooharská tabule (název podle řeky Ohře, která se dříve nazývala též Ohara) je geomorfologický celek ležící v západní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá jižní polovinu okresu Litoměřice, východ okresu Louny, severní třetinu okresu Kladno a západní pomezí okresu Mělník. Nejvyšším bodem je legendami opředená hora Říp (461 m n. m.).
| Dolnooharská tabule | |
|---|---|
 Říp v Krabčické plošině | |
| Nejvyšší bod | 461 m n. m. (Říp) |
| Délka | 63 km |
| Šířka | 35 km |
| Rozloha | 1136,6 km² |
| Střední výška | 229,2 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Středočeská tabule |
| Sousední jednotky | Jizerská tabule Středolabská tabule Pražská plošina Džbán Rakovnická pahorkatina Mostecká pánev České středohoří Ralská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Hazmburská tabule Řipská tabule Terezínská kotlina. |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Dolnooharská tabule na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | slínovec, prachovec, pískovec, sedimenty, neovulkanity |
| Povodí | Labe, Ohře, Vltava |
| Souřadnice | 50°23′ s. š., 14°2′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Litoměřice (na severu), Hoštka a Mělník (na severovýchodě), Kralupy nad Vltavou na jihovýchodě, Slaný (na jihu), Měcholupy na jihozápadě, Postoloprty (na západě) a Libčeves (na severozápadě). Zcela uvnitř celku se z větších měst nacházejí Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a převážná část Štětí a Kralup nad Vltavou. Z dalších menších sídel pak např. Libochovice, Terezín, Velvary či Zlonice.
Dolnooharská tabule má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m tvořená svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci, prachovci, pískovci, permokarbonskými sedimentárními horninami a třetihorními vulkanity. Vyznačuje se převážně destrukčním reliéfem, postiženým různě intenzivními neotektonickými pohyby ker, s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, svahy při zlomových liniích a vzácnými neovulkanickými suky. Ve východních a severovýchodních částech se uplatňuje akumulační reliéf pleistocenních říčních teras.[1]
Celek Dolnooharská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Hazmburská tabule (VIB-1A) na severozápadě, Řipská tabule (VIB-1B) na východě a jihovýchodě a Terezínská kotlina (VIB-1C) na severovýchodě.
Tabule sousedí s celky Středolabská tabule a Jizerská tabule na východě, Ralská pahorkatina na severovýchodě, Pražská plošina a Džbán na jihu, Rakovnická pahorkatina na jihozápadě, České středohoří na severu a severovýchodě a Mostecká pánev na západě.[1]
Kompletní geomorfologické členění Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:
- Říp (461 m), Řipská tabule
- Hazmburk (429 m), Hazmburská tabule
- V Březinách (388 m), Hazmburská tabule
- Draha (355 m), Hazmburská tabule
- Na Drahách (348 m), Řipská tabule
- Bytiny (338 m), Hazmburská tabule
- Ovčí vrch (317 m), Hazmburská tabule
- Řipec (313 m), Řipská tabule
- Baba (306 m), Hazmburská tabule
- Mrchový kopec (211 m), Terezínská kotlina
.JPG)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
