Doksy (okres Kladno)
obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Doksy jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládají se asi šest kilometrů jihozápadně od Kladna. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. PSČ zdejší pošty je 273 64.
| Doksy | |
|---|---|
 Náves v Doksech ‒ kaplička a socha sv. Jana Nepomuckého | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kladno |
| Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′9″ s. š., 14°2′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 733 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,92 km²[2] |
| Katastrální území | Doksy u Kladna |
| Nadmořská výška | 396 m n. m. |
| PSČ | 273 64 |
| Počet domů | 568 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Sokolská 305 Doksy 273 64 Doksy u Kladna obecdoksy@volny.cz |
| Starosta | Ing. Stanislav Machulka |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Doksy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532223 |
| Kód části obce | 28193 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec se rozkládá ve zvlněné krajině na samotném okraji Křivoklátské vrchoviny – zhruba 3 km od CHKO Křivoklátsko. Nadmořská výška se pohybuje od 368 m na jihovýchodním okraji obce do cca 414 m v severozápadní zástavbě obce; obecní úřad je ve výšce 396 m nad mořem. Obcí prochází silnice II/606, bývalý hlavní tah z Prahy na Karlovy Vary – provoz je přenesen na dálnici D6 míjející obec z jižní strany.
Územím obce protéká Loděnický potok, na němž se v katastru obce nachází dva rybníky – středověký rybník Nohavice a rybník Hrázský. Ten byl roku 1870 vysušen a r. 2011 obnoven. Do Loděnice se v Hrázském rybníku vlévá Rozdělovský potok.
Vznik a první držitelé
Z nálezů předhistorických lze uvést jen bronzovou dýku.
Obec je poprvé písemně zmiňována roku 1385, kdy byl jejím vlastníkem Jakoubek z Dokes (Jacubconi de Dokzie). V místech okolo nynější kapličky stával statek s tvrzí, která se postupně stala vladyckým sídlem, tvrz zanikla v cca 16. století. Doksy po roce 1398 vlastnil Bedřich z Ervěnic, roku 1405 Petr a Jan z Dokes a Myslína a po roce 1413 je zmiňován oblíbenec Václava IV. Chval z Ovčína. Dále zdědila ves jeho manželka Markéta. Roku 1454 bylo ve Slaném provoláno Markétino věno, které roku 1464 dostal Jindřich z Vraného a z Kladna. Dalším držitelem se stal Jan Bepták z Medvídkova a poté roku 1485 Rudolf z Medvídkova. Tito rytíři však ve zdejší tvrzi nebydleli a ta začala chátrat.
Ves tehdy zasahovala do dvou panství, které ves pomyslně rozdělily na dvě části (na východní, tzv. tachlovickou a na západní, tzv. smečenskou). Ves zůstala takto rozdělena až do zrušení poddanství.
Tachlovická část
V 16. století ji získal Zdeněk Kladenský z Kladna, po jeho smrti připadla roku 1543 jeho synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a dále jeho rodu. Když rod v roce 1688 po meči vymřel, ves připadla k doberskému statku, který vlastnila Polyxena Ludmila Žďárská ze Žďáru (sestra posledního mužského příslušníka). Panství poté zdědil její syn Jaroslav Florián. Ten pak Doksy prodal roku 1705 hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi k tachlovickému panství.
Roku 1732 ves koupila k Buštěhradu Anna Marie Františka Toskánská, po 9 letech přešel na vévody Bavorské, roku 1805 na rod Habsburský a po 42 letech k soukromým statkům císařským v Čechách.
Smečenská část
Tento díl vsi držel Delfín Haugvic, potom jeho syn Ruprecht. Roku 1545 je prodal Jiřímu Žejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. Jeho vnuk Ladislav při pobělohorských konfiskacích o tuto část přišel. Dne 4. února 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně a u jeho rodu (a panství) nakonec zůstala do r. 1741, kdy část přešla na vévody bavorské a vystřídala stejné vlastníky jako část druhá.
Za třicetileté války se obešli všichni (až na jednoho hospodáře) bez újmy. Zmiňovanému hospodáři prý jeden z vojáků vtrhl do domu a když ho hospodář urazil, byl do krve zbit.
Od r. 1932 má obec školu, do té doby musely děti docházet do přeplněné školy v Družci.[4]
Kamenictví
První využití zdejšího pískovce proběhlo nejspíš někdy v šestém století. Doklady o dobývání tohoto pískovce, nyní zvaného "Žehrovák" (dle vedlejší obce Kamenné Žehrovice) máme pak z doby Karla IV. – pískovec byl posléze využit při stavbě Karlova mostu či svatovítské katedrály. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří. Většina lomů byla jámová – tzn. založena v rovinatém terénu. Největší rozvoj zažila těžba během 19. století ‒ v naprosto největším rozkvětu zde pracovalo více než 300 dělníků. Poté se začaly práce ukončovat. V roce 1914 v lomech pracovalo už pouze 15 starých kameníků. Poslední práce byly ukončeny v roce 1924, kdy odešel poslední kameník ‒ pan František Bečka. Ve zdejším terénu jsou známky po těžbě i nyní velmi znatelné.[5][6][7]
Rok 1932
V obci Doksy (1373 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] 2 nákladní autodopravy, autodrožka, 2 holiči, 6 hostinců, kolář, konsum Včela, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, porodní asistentka, pekař, 2 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, 3 trafiky, truhlář, zámečník, 2 zedničtí mistři.
Lehké opevnění
V jihozápadní části obce se nachází jeden zachovalý objekt lehkého opevnění vzor 37 (A4/17/A-180), součástí tzv. Pražské čáry. Nyní je zrekonstruovaný do podoby z roku 1938 a pořádají se v něm muzejní prohlídky. V okolí je dodnes zachováno mnoho trosek odstřelených bunkrů stejného typu.[9]
Znak
Dne 29. 11. 1995 udělil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde obci znak.[10] V jeho levé polovině se nachází stříbrné lekno zakončené pěti kořínky, znak rodu Bořitů z Martinic. V pravé polovině je poté válečný dobývací žebřík, znamení rodu Bredů, kteří také vlastnili část dokeského zboží.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[11]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[11]
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[11]
- 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[12]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[13]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[14]
- 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[15]
- 1949 Pražský kraj, okres Kladno[16]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[17]
| Pořadí | Jméno | Funkce | Bydliště | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Václav Doubrava | 1887–1896 | čp. 25 | majitel mlýna Nohavice |
| 2. | Václav Valenta | 1896–1900 | čp. 18 | |
| 3. | Václav Čermák | 1900–1905 | čp. 20 | |
| 4. | Vojtěch Podpěra | 1905–1910 | čp. 32 | |
| 5. | František Pokorný | 1910–1911 | čp. 10 | |
| 6. | Rudolf Votava | 1911–1916 | čp. 70 | |
| 7. | Václav Pokorný | 1916–1919 | čp. 10 | předseda obec. správní komise |
| 8. | Tomáš Melen | 1919–1920 | čp. 93 | |
| 9. | Václav Mertl | 1920–1922 | čp. 171 | |
| 10. | Karel Šefčík | 1922–1924 | čp. 89 | |
| 11. | Antonín Novák | 1924–1932 | čp. 143 | |
| 12. | Antonín Valenta | 1932–1935 | čp. 18 | Okresní úřad jmenoval obecní správní komisi v čele se starostou Antonínem Valentou. |
| 13. | Antonín Koula | 1935–1939 | čp. 63 | Původně byl zvolen p. František Čermák, zemský úřad jej však neuznal a jmenoval starostou p. Antonína Koulu. |
| 14. | Miloslav Pavelka | 1939–1945 | čp. 14 | jmenován vládním komisařem |
| 15. | Václav Junek | 1945–1951 | čp. 254 | |
| 16. | Václav Rohan | 1951–1969 | čp. 68 | |
| 17. | Miloslav Pavelka | 1969–1976 | čp. 14 | |
| 18. | Josef Havlů | 1976–1978 | čp. 243 | |
| 19. | Bohumil Roček | 1978–1990 | čp. 16 | |
| 20. | Jiří Junek | 1990–2018 | čp. 5 | nejdéle ve funkci |
| 21. | Stanislav Machulka | 2018–dosud | čp. 28 |
| Rok | 1848 | 1857 | 1864 | 1870 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1940 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet domů | 51 | 65 | 66 | 67 | 88 | 89 | 126 | 136 | 158 | 226 | 266 | 272 | 300 | 294 | 320 | 358 | 388 | 404 | 410 |
| Počet obyvatel | 315 | 458 | 540 | 531 | 595 | 749 | 1072 | 1178 | 1241 | 1373 | 1470 | 1137 | 1241 | 1116 | 1140 | 1105 | 1080 | 1140 | 1150 |
- Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/606 Pletený Újezd – Doksy – Stochov – Nové Strašecí. Okrajem katastrálního území obce vede dálnice D6, nejblíže je exit 16 (Velká Dobrá) ve vzdálenosti 3 km.
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Rozdělov ve vzdálenosti 2,3 km ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka. Poté se ve vzdálenosti 2,5 km nachází železniční stanice Kamenné Žehrovice ležící také na trati 120 z Prahy do Rakovníka.
- Autobusová doprava – V obci se nachází dvě autobusové zastávky (Doksy a Doksy,Most), ve kterých od prosince 2019 zastavují tři autobusové linky s pravidelným jízdním řádem a jedna s nepravidelným:[19]
- linka 305 (Rakovník,Aut.st. – Řevničov – Velká Dobrá – Praha,Zličín),
- linka 365 (Stochov,Náměstí – Velká Dobrá – Unhošť,Nám. – Praha,Motol),
- linka 629 (Kladno,Aut.nádr. – Doksy – Družec,Náměstí – (o víkendech Bratronice,Dolní Bezděkov))
- linka 404 (Rakovník,Aut.st. – Nový Dům – Velká Dobrá – Praha,Zličín) – s nepravidelným jízdním řádem
- Přírodní divadlo Doksy, obnovené přírodní divadlo u fotbalového hřiště
- SK Doksy, fotbalový klub
- sportovní hala Doksy v Sokolské ulici
- Klub Vojenské Historie Doksy
- Klub důchodců
- Komunitní centrum "Družstevní"
- Komunitní centrum "SK Doksy"
- Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 společně se sochou sv. Jana Nepomuckého na návsi
- Náhrobek zavražděné služky z roku 1675 u rybníka Nohavice
Pomník zavražděné služky z roku 1675
Dokeská jednota Coop
28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.[20]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
