Remove ads
Dobroslav Orel (15. prosince 1870 Ronov nad Doubravou[1] – 18. února 1942 Praha[2][3]) byl český hudební vědec a vysokoškolský profesor, který se věnoval hlavně dějinám a reformě církevního zpěvu. Autor řady odborných publikací i Českého kancionálu katolické církve.
| prof. PhDr. Dobroslav Orel | |
|---|---|
.png) prof. PhDr. Dobroslav Orel | |
| Narození | 15. prosince 1870 Ronov nad Doubravou  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. února 1942 (ve věku 71 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | pedagog, dirigent, muzikolog, učitel, katolický kněz, hudební historik, kulturní pracovník a redaktor |
| Zaměstnavatel | Univerzita Komenského v Bratislavě |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po maturitě v Hradci Králové studoval na tamějším bohosloveckém učilišti, kde pak také přednášel církevní zpěv se zvláštním ohledem na gregoriánský chorál. Zkoumal a později vydával staré kancionály z hradeckých sbírek. Od roku 1905 byl policejně hlášen v Praze a jmenován učitelem náboženství na reálce v Holešovicích.[1] Od roku 1907 byl sbormistrem pěveckého sboru, od roku 1910 vyučoval církevní zpěv na Pražské konzervatoři. Zároveň studoval skladbu u Vítězslava Nováka a roku 1914 získal doktorát na vídeňské univerzitě u Gustava Adlera prací o Královéhradeckém speciálníku. Roku 1919 byl jmenován profesorem.
Od roku 1921 působil jako profesor dějin hudby na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Založil tam ústav pro dějiny hudby, sbíral hudební památky a od roku 1928 byl předsedou Ústavu pro lidovou píseň.
Jako člen Fonografické komise ustavené při České akademii věd a umění v roce 1928 měl spolu s Karlem Plickou na starosti nahrávat na Slovensku zvukové projevy do fonografického archivu ČAV (hudba lidová i umělá, nářečí, projevy divadelních umělců, básníků či významných osobností veřejného života).[4]
Vydal řadu českých hudebních památek ze 16. století a studií z dějin české hudby, knihu o F. Lisztovi a o slovenských skladatelích, pro encyklopedii Musikgeschichte G. Adlera napsal stať o moderní české hudbě. V Bratislavě založil a vedl Akademické pěvecké sdružení a pomáhal zřizovat a organizovat pěvecké spolky.[5] Roku 1939 se vrátil do Prahy, kde založil a vedl chorální pěvecký sbor. V této činnosti pak pokračovali jeho nástupci.
Remove ads
- Theoreticko-praktická rukověť chorálu římského (1899)
- Staročeské roráty (1921)
- Český kancionál (1921, 17. vydání 1968)
- Kancionál Franusův (1922)
- Počátky umělého vícehlasu v Čechách (1922)
- František Liszt a Bratislava (1925)
- Hudební památky Františkánské knihovny v Bratislavě (1930)
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads