Remove ads
Dizzy Gillespie, vlastním jménem John Birks Gillespie (21. října 1917, Cheraw, Jižní Karolína, USA – 6. ledna 1993, Englewood, New Jersey) byl americký jazzový trumpetista, kapelník, zpěvák a skladatel. Stál u zrodu bebopu a modern jazzu.
| John Birks Gillespie | |
|---|---|
 foto: Carl Van Vechten | |
| Základní informace | |
| Jinak zvaný | Dizzy Gillespie |
| Narození | 21. října 1917 Cheraw, Jižní Karolína, USA |
| Úmrtí | 6. ledna 1993 (ve věku 75 let) Englewood, New Jersey, USA |
| Příčina úmrtí | rakovina slinivky |
| Místo pohřbení | Flushing Cemetery |
| Žánry | jazz, bebop |
| Nástroje | trumpeta |
| Aktivní roky | 1935 – 1993 |
| Vydavatelé | Pablo Records, Verve, atd. |
| Členem skupin | Americká akademie umění a věd |
| Ocenění | Národní medaile za umění (1989) Cena Grammy za celoživotní dílo (1989) komandér Řádu umění a literatury Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy Vyznamenání Kennedyho centra … více na Wikidatech |
| Web | www |
| Významný nástroj | |
| Trumpeta, jejíž konec vyčnívá směrem vzhůru | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gillespie byl trumpetový virtuos a nadaný improvizátor stavící na virtuózním stylu Roy Eldridge, ke kterému přidal vrstvy harmonické provázanosti, jež byla do té doby v jazzu neznámá. Svou hrou i jako učitel mladých muzikantů ovlivnil řadu trumpetistů.
Hrál na trubku ohnutou pod úhlem 45 stupňů. Podle jeho autobiografie byla trubka poškozena při nehodě v roce 1953. Gillespie si však pozměněný tón poškozeného nástroje oblíbil.
„Po Armstrongovi a Eldridgeovi je Gillespie představitelem dalšího stadia jazzové hry na trubku. Techniku střemhlavých šestnáctinových až dvaatřicetinových běhů spojil s rytmickou vynalézavostí a variabilitou ve frázování i s harmonickou bohatostí, odpovídající bopovému jazyku.“ [1]
Narodil se manželům Jamesi a Lottii Gillespie jako nejmladší z devíti dětí. Otec, který byl zedníkem, vedl místní amatérskou kapelu a děti měly přístup k většině hudebních nástrojů. Ve čtyřech letech začal John hrát na klavír, ve dvanácti letech na trombon a trubku. Když mu bylo deset let, otec zemřel. V roce 1933 získal John stipendium ke studiu hudby na afroamerické odborné škole Laurinburg Institute v Severní Karolíně, ale krátce před absolutoriem se rodina přestěhovala do Filadelfie (1935). Zde již byl schopen hrát v profesionálním orchestru Franka Fairfaxe po boku swingového trumpetisty Charlieho Shaverse. Tehdy mu kvůli jeho šaškování dal někdo přezdívku Dizzy, která mu zůstala. V roce 1937 odešel do New Yorku a nastoupil v orchestru Teddyho Hilla; v podstatě vystřídal svůj idol, Roye Eldridge. Když v roce 1939 odešel do big bandu Caba Callowaye, byl již renomovaným swingovým trumpetistou, ovšem s pověstí vtipálka, recesisty a muzikanta, který neustále zkouší nějaké hudební blázniviny.[2][3]
„Mezi návštěvníky schůzek u Mintonů byl Thelonious Monk, zachmuřený, vědecky se tvářící jedenadvacetiletý černoch s bopovým vousem, který hrál na piano, jako kdyby šlo o bohoslužbu, jako kdyby klávesnice byla oltář a on ministrant. »Líbil se nám Ravel, Stravinskij, Debussy, Prokofjev, Schönberg,« říká, [Gillespie] »a možná, že na nás trochu zapůsobili.« … nějaký čas tam [u Mintonů] hrál také trumpetista Joe Guy a bubeník Kenny Clarke. Ale snad největší vliv měl Yardbird Parker, který o Schönbergovi nikdy neslyšel a tvrdí, že většinu toho, co si myslí o bepopu, si vykoumal na saxofonu doma v matčině kůlně v Kansas City.“ [4]
V srpnu 1937 potkal tanečnici Lorraine Willisovou (*6. ledna 1920), která právě byla na turné s Apollo Theater, a 9. května 1940 se vzali. Manželství ukončila až Dizzyho smrt; Lorraine Willis Gillespie zemřela 13. ledna 2004. Gillespiho dcera Jeanie Bryson (*10. března 1958) je jazzovou zpěvačkou; jejím manželem byl jazzový kytarista Coleman Mellett (1974–2009).
V roce 1979 vyšla Dizzyho autobiografie To BE, or not … to BOP: memoirs.
Remove ads
- 1950 – Dizzy Gillespie, Charlie Parker, Thelonious Monk – Bird & Diz
- 1952 – Dizzy Gillespie. Dee Gee Days – The Savoy Sessions
- 1953 – Dizzy Gillespie, Charles Mingus, Charlie Parker, Max Roach, Bud Powell – Jazz At Massey Hall
- 1953 – Dizzy Gillespie, Stan Getz, Oscar Peterson, Ray Brown, Max Roach, Herb Ellis – Diz & Getz
- 1954 – Dizzy Gillespie. Afro
- 1957 – Dizzy Gillespie, Stan Getz, Coleman Hawkins – Sittin’ In
- 1957 – Dizzy Gillespie – At Newport
- 1957 – Dizzy Gillespie, Sonny Rollins, Sonny Stitt – Sonny Side Up
- 1959 – Dizzy Gillespie – Have Trumpet, Will Excite
- 1961 – Dizzy Gillespie – An Electrifying Evening with the Dizzy Gillespie Quintet
- 1964 – Dizzy Gillespie, James Moody, Kenny Barron – Jambo Caribe
- 1967 – Dizzy Gillespie – Swing Low, Sweet Cadillac
- 1977 – Dizzy Gillespie, Count Basie – The Gifted Ones
- 1981 – Dizzy Gillespie, Digital at Montreux, 1980 (Toots Thielemans, Bernard Purdie)
- 1985 – Dizzy Gillespie, Robert Ameen, Branford Marsalis, Kenny Kirkland, Lonnie Plaxido – New Faces
- 1989 – Dizzy Gillespie and the United Nation Orchestra – Live at the Royal Festival Hall London July 10, 1989
- 2001 – Dizzy Gillespie – Ken Burns Jazz
Remove ads
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads