Dionýsie

Dionýsie byly starověké řecké náboženské slavnosti na počest boha vína, ročních období a mystérií, Dionýsa. Účast na Dionýsiích byla občanskou povinností. Koncem března se v Aténách konaly takzvané Velké Dionýsie, které trvaly šest dní.^[1] Na jejich začátku nesl slavnostní průvod sochu Dionýsa z jeho chrámu do divadla za bouřlivého veselí. V poslední den končily představením zpěváků oděných v kozích kůžích provázených tanečníky (viz satyrové). Tyto dithyramby sehrály rozhodující úlohu při zrodu řecké tragédie a komedie.^{[pozn. 1]}

Mramorová socha Dionýsa ze štítu athénského Parthenónu, 447 – 433 př. n. l.

Malé Dionýsie se konaly na attickém venkově na přelomu prosince a ledna na oslavu vinobraní a zimního slunovratu.

Odkazy

Poznámky

1. Nakonec se zprostředkovaně mohly podílet i na řečech pronášených před soudem.^[2]

Související články

• Dionýsos
• Panathénaje
• Lénaje
• Anthestérie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dionýsie na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dionýzie na slovenské Wikipedii.

1. BAHNÍK, Václav a kol. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. S. 156.
2. ARISTOTELES, Rétorika, Poetika (překl. Antotnín Kříž), Praha: Petr Rezek, 1999, str. 225 - 226