David Eldan

David Eldan (roz. David Anderman 12. února 1914, Vídeň, Rakousko-Uhersko – 5. srpna 1989, Tel Aviv) byl rakousko-izraelský fotograf.

David Eldan
Narození	12. února 1914 Vídeň
Úmrtí	5. srpna 1989 (ve věku 75 let) Giv'atajim
Místo pohřbení	Hřbitov Kirjat Ša'ul
Povolání	fotograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

David Anderman se od mládí zajímal o fotografii, stimulován strýcem Fredem Dunkelem, který byl průkopníkem filmu v Německu a později v Palestině. Anderman začal studovat medicínu ve Vídni, kterou přerušil v roce 1934, když emigroval do Palestiny. Nejprve žil v kibucu a poté pracoval pro Židovskou agenturu, která podporovala útěk židovské mládeže z Evropy do Palestiny. Začátkem roku 1938 odjel do Vídně na pohřeb svého otce a po anexi Rakouska v březnu téhož roku jen o vlásek unikl před zatčení gestapem. Po svém návratu do Palestiny se v roce 1938 stal vojákem britské armády a byl umístěn v Káhiře. Pokračoval ve svém zájmu o fotografii a specializoval se na samostudium portrétní fotografie.

Po propuštění z armády v roce 1946 si otevřel fotoateliér v Tel Avivu. Po vzniku Státu Izrael v roce 1948 pracoval pod jménem Eldan jako fotograf fotografického oddělení vládního tiskového úřadu (GPO), který původně vedl izraelský spisovatel Moshe Pearlman. Během soudu s Eichmannem v roce 1961 (Eichmann-Prozess) byl odpovědný za televizní nahrávky.

Eldan vybudoval fotoarchiv GPO, který slouží také jako archiv pro ostatní fotografy. Na jeho pozici následně nastoupil Moshe Milner.^[1]

Galerie

• 
  Čekání na smrt mnichovského masakru, 1972
• 
  Státní rada, 1948
• 
  Yaffa Yarkoni pečující o vojáky (1967)
• 
  Golda Meir, 1950
• 
  Norman Bentwich, 1950
• 
  Uprchlíci z Jemenu, 1950
• 
  Volby, 1951
• 
  Lea Goldberg, 1946
• 
  Zaměstnanci farmy prchají před hejnem kobylek, 1955, součást izraelské Národní sbírky fotografií