Dardo
From Wikipedia, the free encyclopedia
Dardo je italské bojové vozidlo pěchoty, navržené jako náhrada za italskou armádou provozované transportéry M113. Stroj byl navržen a vyráběn na přelomu 70. a 80. let 20. století firmami OTO Melara a Iveco Fiat. Do služby byl zaveden roku 1998. Zatímco OTO Melara byla zodpovědná za výrobu palných zbraní a systémů řízení palby, Iveco měl na starosti konstrukci trupu a pohonných systémů. Všech 200 vozidel bylo vyrobeno pro italskou armádu, která se stala jediným uživatelem vozidla. Dardo bylo nasazeno v Afghánistánu, kde prokázalo své hodnoty jako vozidlo schopné bezpečně přepravit pěchotu i jako podpůrné vozidlo.
Dardo | |
---|---|
![]() Bojové vozidlo pěchoty Dardo během cvičení v Německu v roce 2021 | |
Typ vozidla | bojové vozidlo pěchoty |
Země původu | Itálie |
Historie | |
Výrobce | konsorcium OTO Melara, Fiat, IVECO |
Návrh | 80. léta |
Období výroby | 1998–dosud |
Vyrobeno kusů | 200 |
Ve službě | 1998–dosud |
Základní charakteristika | |
Posádka | 3 + 6 |
Délka | 6,7 m |
Šířka | 3 m |
Výška | 2,64 m |
Hmotnost | 23,4 t |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | modulární čelní pancíř proti 25mm APDS |
Hlavní zbraň | 1x automatický kanón Oerlikon KBA ráže 25 mm |
Sekundární zbraně | 1x koaxiální kulomet ráže 7,62 mm, granátomety |
Pohon a pohyb | |
Motor | Iveco – Fiat 6V MTCA turbodiesel |
Výkon | 512 hp (382,2 kW) |
Odpružení | hydropneumatické torzní tyče |
Max. rychlost | 70 km/h |
Poměr výkon/hmotnost | 24,5 hp/t |
Dojezd | 600 km |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis


Posádka
Osádku tvoří tři osoby: velitel, řidič, střelec. Velitel vozu je zároveň velitelem družstva a spolu s ním opouští vozidlo. Úkoly velitele po provedení výsadku přebírá střelec vozu.
Výzbroj
Hlavní výzbroj tvoří automatický 25mm kanon Oerlikon KBA s kadencí 600 ran za minutu. Palebný průměr činí 200 ks (některé zdroje uvádějí až 400 ks). S kanonem je spřažen 7,62mm kulomet. Na bocích věže jsou umístěna dvě odpalovací zařízení pro protitankové řízené střely BGM-71 TOW. Pasivní ochranu vozidla zajišťuje osm výmetnic 80mm zadýmovacích granátů. Systém řízení palby pochází od společnosti Galileo Avionica.
Jediná sériově vyráběná verze je bojové vozidlo pěchoty s 25mm kanonem ve věži Hitfist, uvažuje se také o minometném vozu s 120mm minometem, ambulanci, vozidlu palebné podpory s 60mm kanonem, velitelském stanovišti nebo lehkém tanku se 105mm kanonem.[1]
Pancéřování
Pancéřování je vyrobeno z hliníkových slitin, které lze zesílit přídavnými ocelovými nebo keramickými bloky. Podle norem STANAG 4569 by mělo pancéřování odpovídat stupni 4 (odolné 14,5mm munici), resp. 5 (odolné 25mm munici). Na základě zkušeností z Bosny a Somálska se Italové rozhodli ponechat průzory a střílny v prostoru výsadku. Standardem je filtroventilační zařízení, které chrání osádku před účinky zbraní hromadného ničení.[2]
Uživatelé

Itálie - 200 vozidel
Takticko-technické údaje
- Bojová hmotnost: 23,5 t
- Brodivost: 1,5 m
- Výkon motoru: 382 kW
- Poměr výkonu k hmotnosti: 16,3 kW/t
- Převodovka: ZF, automatická, 4 stupně pro jízdu vpřed, 2 pro jízdu vzad
- Maximální rychlost: 70 km/h
- Dojezd: 600 km
- Osádka: 3
- Výsadek: 6
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.