egyptský faraon 3. dynastie From Wikipedia, the free encyclopedia
Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[10] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (Netjerikhet),[2] řecky Tosorthros; jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.[3]
| Džoser | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Necerichet (Horovo jméno),[1], Netjerikhet[2] Tosorthros (řecky)[1] | ||||||||||||
 | ||||||||||||
| Doba vlády | 2592–2566 př. n. l.[3][4]
20 let (Beckerath) 19 let (Turínský královský papyrus),[5] asi i [1] 29 let (Manehto)[1][5] | |||||||||||
| Rodné jméno |
Džoser nebu | |||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||
| Jméno obou paní |
| |||||||||||
| Zlatý Hor |
| |||||||||||
| Manželka | Hetephernebtej[6] | |||||||||||
| Potomci | Imhotep (?),[7] Intkaes (dcera)[8] | |||||||||||
| Otec | Chasechemuej | |||||||||||
| Matka | Nimaathap (Nimaat Hapi)[9] | |||||||||||
| Narození | 28. století př. n. l. | |||||||||||
| Úmrtí | 2566 př. n. l. | |||||||||||
| Hrobka | stupňovitá pyramida v Sakkáře | |||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat je zřejmé, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[11]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.
Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[14] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[14] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha).[14] Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[15]
Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[14] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[16]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
