Důl Dukla (Dolní Suchá)

Důl Dukla je již uzavřený černouhelný důl, který byl založen v roce 1907. Nacházel se v katastru Dolní Suché, místní části statutárního města Havířova v okrese Karviná.

Důl Dukla (Dolní Suchá)
Důl Dolní Suchá cca 1924
Souřadnice	49°48′38,88″ s. š., 18°26′30,84″ v. d.
Kód památky	12921/8-4010 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie dolu

Kolonie úřednických domků dolu Dolní Suchá, asi 1920

Důl byl založen bratry Guttmanny a původní název nesl po Františku Josefu I. – Kaiser Franz Joseph Schacht. Na podzim 1907 začalo hloubení větérky, ale horníci měli problémy s písky, plyny a přítoky vod. Úrovně 4. patra těžní jámy 1 dosáhli v roce 1913. V témže roce se podařilo obě díla propojit. Výstavba povrchu dolu byla v roce 1915 ukončena. Pokračovalo budování kolonií U jámy Suchá, U nádraží a Nová sušská osada pro ubytování 4000 lidí. Se vznikem Československa v roce 1918 přejmenovali šachtu na Důl Suchá. Dolu se později dařilo. Uhelný boom netrval dlouho. Nástup světové hospodářské krize tvrdě dopadl na celé uhelné hornictví v Československu. Důl poté patřil Živnobance. V roce 1943 a 1944 překročila vždy těžba milion tun. Po osvobození se důl Suchá stal součástí OKD. V říjnu 1949 šachtu přejmenovali na Důl Dukla. V druhé polovině 50. let prošla šachta mnoha modernizacemi. Velký význam měla šachta pro obyvatele nově vzniklého města – Havířova. Velká tragédie se stala na dole 7. července 1961, kdy zahynulo 108 horníků. V roce 1971 dosáhli havíři nejvyšší těžby v historii šachty – 2041 tisíc tun. V roce 1983 byla nad jámou 3 postavena skipová věž.

1. července 1995 byl důl Dukla připojen spolu s dolem František k dolu Lazy. Ačkoliv ještě v roce 2001 vytěžil důl přes 1 milión tun uhlí, postupně těžba klesala. V roce 2006 byla Dukla připojena k Dolu Paskov, následně bylo rozhodnuto, že Dukla bude utlumena. Poslední vozík uhlí vyvezli havíři na povrch 10. ledna 2007. 19. června 2008 byla odstřelena skipová těžní věž, což bylo poprvé v historii České republiky, kdy byla podobná těžní věž odstřelena. Útlumem dolu Dukla zároveň ukončil činnost jediný důl na území města Havířov.

Tragédie na Dole Dukla

Josef Hudeček, jedna z obětí požáru v roce 1961

Pomník obětem důlního neštěstí na Centrálním hřbitově v Havířově

7. července 1961 se na Dole Dukla v Dolní Suché nedaleko Havířova odehrála důlní tragédie, při které zemřelo 108 horníků. Nejmladšímu z nich ještě nebylo sedmnáct let, nejstaršímu bylo padesát šest let. Horník, který procházel v jedné z chodeb kolem pásového dopravníku, náhodou zachytil ramenem o spouštěcí páčku zařízení a uvedl do pohybu gumový pás. Stalo se to v úrovni 3. patra v 11. sloji v místech, kde se onoho dne netěžilo. Sám si ničeho nevšiml. Zařízení tak začalo bez jakékoli kontroly pracovat naprázdno. Gumový pás se třením vznítil a oheň se začal šířit. Ranní směna mezitím vyfárala a do dolu nastoupili horníci z odpolední směny. Běžícího dopravníku si nikdo nevšiml. V té chvíli bylo pod zemí 338 horníků. Až kolem sedmnácté hodiny se vzniklá situace začala řešit. Dispečink předtím nereagoval na první hlášení o zápachu. V podzemí vypukl požár nebývalých rozměrů. Jedinou možností bylo zabránit přístupu kyslíku zazděním chodeb (okolo půlnoci z pátku na sobotu). Šance, že by někdo v chodbách přežil, byla už v tomto okamžiku nulová. Požár v 8. sloji uzavřel 108 havířů. Ti se udusili oxidem uhelnatým a dalšími zplodinami. Podle vyšetřování si však blízkost své smrti neuvědomovali, někteří dokonce dali své nářadí do beden. V průběhu 24 hodin zasahovalo na místě přes 750 záchranářů a kromě nich ještě milice, hasiči a civilní obrana. Celkem se na záchranných pracích podílelo asi 1000 lidí. Lidé, kteří byli za tragédii zodpovědní, byli odsouzeni. Důsledkem tragédie bylo mj. zavádění nehořlavých pásů do dolů.

Reakce v médiích

Deník Rudé právo otiskl dne 9. července 1961 společné prohlášení Ústředního výboru KSČ, Vlády ČSSR a ÚRO prohlášení k československému lidu, zprávu o důlním neštěstí a soustrastný telegram N. S. Chruščova prvnímu tajemníkovi ÚV KSČ Antonínu Novotnému a předsedovi Vlády ČSSR Viliamu Širokému. Titulní stránce ovšem vévodil článek „Den stavbařů nástupem k novým úspěchům“. V dalších dnech se Rudé právo pouze okrajově věnovalo zveřejňování soustrastných telegramů.

Připomínky tragédie

V areálu Dolu Dukla v Havířově byla instalována pamětní deska důlního neštěstí a obětem nacismu, pracovníkům Dolu Dukla. U příležitosti 50. výročí byly uspořádány vzpomínkové akce. Klub důchodců Dolu Dukla společně s Klubem přátel Hornického muzea Ostrava uspořádal pietní akt v havířovském kulturním domě Radost. U příležitosti výročí byla o tragédii v omezeném nákladu vydána kniha. Padesátá epizoda z cyklu Osudové okamžiky měla v roce 2002 premiéru v České televizi. V roce 2018 byl uveden dvoudílný televizní hraný film o důlním neštěstí Dukla 61.

Statistické údaje

Ředitelé dolu

Jméno	ve funkci
Ing. Vilém Bednář	?–1950
Karel Kudrna	1950–1955
Ladislav Klimša	1955–1968
Ing. Alfons Petráš	1968–1969
Ing. Jan Šářec, CSc.	1969–1972
Ing. Arnošt Roček	1972–1977
Ing. Jaroslav Gongol, CSc.	1977–1990
Ing. Karel Lukeš	1991–1995
Ing. Jiří Šářec*	1995–1997
Ing. Lubomír Schellong*	1997–2003
Ing. Miroslav Mynář*	2003–2007

Ředitelé od roku 1995 (označení *) jsou v pozici ředitelů dolu Lazy, s kterým se důl Dukla spojil.

Údaje byly převzaty z knihy Karvinsko a jeho šachty.^[1]

Těžba

Statistiky uvádí:

• do roku 1945 hrubou těžbu
• 1946–1955 odbytová těžba
• 1956–1981 čistá těžba
• od roku 1981 revírní odbytová těžba

Rok	Těžba v tunách		Rok	Těžba v tunách		Rok	Těžba v tunách
1911	20 000		1943	1 114 100		1971	2 041 000
1920	268 800		1950	859 700		1980	1 868 765
1930	368 900		1960	1 321 429		1990	1 769 250
1940	664 900		1970	1 942 000		2000	1 144 600

Údaje byly převzaty z knihy Karvinsko a jeho šachty.^[2]

Počet pracovníků

Rok	Důlní pracovníci	Povrchoví pracovníci	Technicko-hospodářští pracovníci	Celkem
1910	186	145	12	343
1920	1064	310	59	1433
1937	921	271	74	1266
1945	1058	653	90	1801
1950	1616	453	113	2182
1970	2003	760	398	3161
1990	2356	976	452	3784
2000	1493	422	160	2075

Údaje byly převzaty z knihy Karvinsko a jeho šachty.^[3]

Odkazy

Reference

1. Kolektiv autorů. Karvinsko a jeho šachty: Historie i současnost, vzpomínky i fakta, vesele i vážně. Ostrava: Klub přátel hornického muzea 344 s. Kapitola 3. Důl Lazy, s. 200.
2. Kolektiv autorů. Karvinsko a jeho šachty: Historie i současnost, vzpomínky i fakta, vesele i vážně. Ostrava: Klub přátel hornického muzea 344 s. Kapitola 3. Důl Lazy, s. 198.
3. Kolektiv autorů. Karvinsko a jeho šachty: Historie i současnost, vzpomínky i fakta, vesele i vážně. Ostrava: Klub přátel hornického muzea 344 s. Kapitola 3. Důl Lazy, s. 199.

Literatura

• ČIHAŘ, Jaroslav, et al. 50 let od tragédie na Dole Dukla. 1. vyd. Svazek 18. Ostrava: KPHMO, 2011. 131 s. (Hornictví včera, dnes a zítra). ISBN 978-80-87468-02-9.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Dukla na Wikimedia Commons
• ČAS: Archiv Rudého práva
• Osudové okamžiky: Důl Dukla 1961
• Havířovský deník (Moje Havířovsko): Havíři si připomínají největší neštěstí v revíru se 108 oběťmi na Dolu Dukla
• Historie dolu Dukla v Havířově 1907–2007 Archivováno 27. 8. 2011 na Wayback Machine.

Portály: Těžba