Cyklistické trasy v Česku

Cyklistické trasy v Česku jsou značeny od roku 1997 speciálním turistickým značením Klubem českých turistů. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras používány i speciální směrové dopravní značky zavedené od 31. ledna 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. Oba tyto způsoby značení tvoří jeden celek, jehož metodickým garantem je z pověření ministerstev dopravy a vnitra Klub českých turistů. Cyklotrasy jsou rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v označení trasy se rovná třídě, do níž je zařazena.

"Návěst před křižovatkou" (dopravní značka IS 20), přehrada Praha-Hostivař

"Směrové tabule pro cyklisty" (dopravní značky IS 19), přehrada Praha-Hostivař

IS 21c Směrová tabulka pro cyklisty, Třebíč

Speciální číslování je od roku 2007 zaváděno v Praze, kde před číslem trasy je ještě písmeno A.

Související informace naleznete také v článku Cyklistické trasy v Praze.

Zřizování a údržbu financují většinou kraje, někdy i obce a soukromé subjekty. Mimoto existují v mnoha oblastech i jiné způsoby značení cyklotras, které buď pocházejí z dřívější doby nebo byly zřízeny subjekty, které nepovažovaly za nutné značení do celostátního systému začleňovat.

Zejména v obcích a oblastech s velkým významem dopravní a rekreační cyklistiky jsou cyklotrasy vedeny přednostně po stezkách pro cyklisty. Často však jsou vedeny i po vozovce jiných komunikací se slabším nebo vyloučeným motoristickým provozem nebo ve vyhrazeném jízdním pruhu. Běžné cyklotrasy by měly být vedeny jen po pozemních komunikacích s povrchem silniční kvality, zatímco cyklotrasy vedené i po nezpevněných cestách v terénu se označují jako cykloturistické trasy.

Vedení cyklotras i cyklostezek vychází též z ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací (článek 10.4.1.2 požaduje v obci ucelenou síť pro cyklistickou dopravu včetně regionálních vazeb) a technických podmínek TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (přímost spojení, ucelenost a srozumitelnost sítě, atraktivita a bezpečnost). Technické podmínky TP 108 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách (červenec 1999, zrušeny únor 2006) jsou zastaralé a neobsahují řešení konkrétních typů situací, ale pouze dopravní značky, které byly již převzaty do vyhlášky č. 30/2001 Sb.

Kromě cyklistických tras vyznačených přímo v terénu vydávají různá zájmová sdružení, vydavatelé map atd. i popisy nevyznačených tras doporučených pro cyklisty.

Aktivistická hnutí

Mezi významné průkopníky budování cyklistických stezek a cyklistických tras v Česku patřilo od svého vzniku v roce 1997 občanské sdružení Oživení. Mezi jeho významné protagonisty patřili například jeho předseda Petr Štěpánek, který se v roce 2006 stal členem Rady hlavního města Prahy, a Jan Bouchal. Po tragické smrti Jana Bouchala (12. 1. 2006), který od prosince 2005 byl předsedou sdružení, činnost sdružení v oblasti cyklistiky polevila, ale pokračuje, ve spolupráci s obcemi i státními úřady.

Spolek Oživení se také podílel na zřizování zelených koridorů Greenways, které spravuje nadace Partnerství.^[1]

Na rozvoji cyklotras se významným způsobem podílí i Klub českých turistů. Vzhledem k tomu, že cyklisté více utrácejí než pěší turisté, je budování cyklostezek a cyklotras atraktivní i pro obce, podnikatele a jejich sdružení atd.

Státní koncepce a veřejná podpora

Značení cyklotras ve Strážku

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky^[2] byla schválena usnesením vlády č. 678 ze 7. července (června?) 2004. Koncepci zpracovává sekce pěší a cyklistické dopravy Centra dopravního výzkumu.

Číslování cyklotras koordinuje a evidenci vede z pověření ministerstev dopravy a vnitra Klub českých turistů. K 1. 1. 2003 v České republice Klub českých turistů evidoval 19 024 km vyznačených tras, z nichž 16 232 km bylo značeno dopravními značkami a 2 792 km pásovými značkami. Za cílový stav je považována síť v délce 35 000–40 000 km.^[3] K 1. 1. 2005 bylo evidováno 25 621 km cyklotras.^[4]

Cyklistické trasy jsou rozděleny do čtyř tříd, třídě odpovídá počet cifer v číselném označení trasy (např. 1, 47, 471, 0028).

• I. třída (mezinárodní dálkové) – trasy mezinárodní úrovně propojující velká města v Evropě
• II. třídy (dálkové) – trasy nadregionálního významu
• III. třída (regionální) – propojení regionálních cílů
• IV. třída (místní) – lokální propojení

Zákony speciálně neřeší, jak financovat značení cyklistických tras. Podle zkušeností KČT z let 1998–2002 na obnovu 1 km značené trasy je nutné vynaložit asi 200 až 300 Kč za rok. V roce 2003 příspěvek pro KČT na údržbu značených tras z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR 7 miliónů korun ročně byl používán jen na údržbu značení pěších a lyžařských tras. Financování údržby značení cyklistických tras je zejména záležitostí krajů.^[3][5]

Cyklotrasy I. a II. třídy mají funkci především rekreačně-turistickou. Měly by mít zajištěno ubytování, servis, mapy, občerstvení. Cyklotrasy III. a IV. třídy mají funkci dopravní i rekreační.^[zdroj?]

Hlavní cyklotrasy v Česku

V roce 2011 národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu oznámil, že do tří let má být zaveden nový systém číslování hlavních dálkových cyklotras. Má vzniknout 8 páteřních tras s čísly 1 až 8 a dalších 30 významných tras s čísly 11 až 59. Většina z nich má být trasována podél řek, například podél Ohře č. 6, podél Bečvy č. 50 a cyklostezka Bečva, podél Labe č. 2 a podél Vltavy č. 7.^[6] Jedním z důvodů změny je, že hlavní cyklistické koridory mnohde vznikly mimo původně navržené cyklotrasy.^[7]

V úsecích vedených přes Prahu jsou od roku 2007 i dálkové cyklotrasy označovány speciálním pražským číslováním. Levobřežní páteřní cyklotrasa má označení A 1 a pravobřežní A 2.

Navržené dálkové trasy:^[7][8]

Páteřní dálkové cyklotrasy I. třídy

•  1 – Praha-Brno. Praha – Kutná Hora – Brno – Hodonín
•  2 – Labská stezka „Labe - Elbe“. Sasko – Děčín – Ústí nad Labem – Litoměřice – Mělník – Kolín – Pardubice – Hradec Králové…
•  3 – Praha-Plzeň. Praha – Plzeň – západní hranice
•  4 – Hodonín-Šumperk. …Hodonín – Uherské Hradiště – Kroměříž – Olomouc – Šumperk – polská hranice
•  5 – Mikulov-Bohumín. Mikulov – Brno – Prostějov – Olomouc – Přerov – Ostrava – Bohumín
•  6 – Cyklostezka Ohře. …Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Litoměřice
•  7 – Mělník-Český Krumlov. Mělník – Praha – České Budějovice – Český Krumlov…
•  8 – Slezská magistrála. …Krnov – Opava – Ostrava

Dálkové cyklotrasy II. třídy

•  10 – Bohumín – Orlová – Havířov – hranice
•  11 – zkratka trasy 7 přes Tábor
•  12 – …Písek – Strakonice…
•  14 – Liberec – Hradec Králové – Šumperk
•  15 – Děčín – Česká Lípa…
•  16 – Slavonice – Jihlava…
•  17 – Praha – Mladá Boleslav – Krkonoše
•  18 – Jeseníky – Vysočina
•  19 – Vltava (7) – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou…
•  20 – spojka od 21 ke státní hranici
•  21 – Hřensko – Liberec
•  22 – Lužické hory – Trutnov – Jeseníky
•  23 – Cheb – Děčín při severní hranici státu
•  24 – 14 – Blansko
•  25 – Krušné hory – Litvínov – Litoměřice – Liberecko
•  26 – Jihlava – Třebíč – státní hranice
•  31 – Plzeň – Písek – Tábor
•  32 – Tábor – Jindřichův Hradec – Slavonice
•  33 – Šumava
•  34 – Novohradské hory
•  35 – Krušné hory – Plzeň
•  36 – od Chebu k jihu
•  37 – od Plzně na západ
•  38 – spojka mezi 3 a 33 přes Klatovy
•  39 – spojka mezi 6 (od Karlových Var) a 3 (údolí Berounky)
•  41 – Nový Přerov – Mikulov – Břeclav
•  43 – Břeclav – státní hranice
•  46 – Český Těšín (CZ/PL) – Sudoměřice (CZ/SK)
•  48 – Slavonice – podél hranice směr Mikulov
•  49 – 46 – slovenská hranice
•  50 – cyklostezka Bečva (…Přerov – Vsetín…)
•  51 – Olomouc – Litovel – Mohelnice – Hanušovice
•  52 – Krnov (8) – 5
•  54 – zkratka trasy 50
•  55 – Jeseník – Krnov – Opava – Jilešovice
•  56 – Cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko
•  59 – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice.
•  80 – Ostrava – směrem k Opavě k trase 8

Spojovací cyklotrasy III. třídy

•  202 – Louny – Slaný – Kralupy nad Vltavou
•  210 – Kolín – Kutná Hora (spojka mezi 1 a 2)
•  250 – spojka mezi 15 a 21, navazuje na 25

Cyklotrasy IV. třídy

•  0017 – Okružní trasa kolem Kladna
•  2009 – Cyklostezka Rolava
•  3006 – Stráž nad Nisou – Filipovka.
•  3016 – hraniční přechod v Andělce – Smědava
•  3039 – Pašerácká naučná stezka
•  3063 – Lázně Libverda – Raspenava
•  5103 – Moravské Budějovice – Třebíč
•  5212 – Kožichovice – Pokojovice
•  5217 – Pokojovice – Kojetice (okres Třebíč)
•  6016 – Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny
•  6172 – Potštát – Lipník nad Bečvou
•  6271 – Nový Jičín s Hostašovicemi
•  8100 Pražské kolo – Okružní trasa kolem Prahy

Greenways

Podrobnější informace naleznete v článku Greenway.

Zelené koridory Greenways slouží k rekreaci, sportu a nemotorové dopravě. Jejich trasy jsou vyznačeny v rámci klasicky značených cyklotras. Může se jednat o dálkovou trasu, například Greenways Praha–Vídeň, nebo lokální, jako je pražská Greenway Botič.

EuroVelo

Podrobnější informace naleznete v článku EuroVelo.

5. dubna 2013 na veletrhu For Bikes Jaroslav Martinek navíc oznámil, že některé dálkové trasy mají být označeny modrožlutým logem a číslem evropské cyklistické sítě EuroVelo. Přes Českou republiku mají vést čtyři trasy EuroVelo:^[7][9] Trasy EuroVelo v České republice:

• EV 4 – Trasa střední Evropou: Roscoff – Kyjev, přes města Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Praha, Kolín, Kutná Hora, Brno, Uherské Hradiště, Přerov, Ostrava
• EV 7 – Sluneční trasa: Nordkapp – Malta, přes města Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Mělník, Praha, České Budějovice, Český Krumlov
• EV 9 – Balt – Jadran: Gdaňsk – Pula, přes města Šumperk, Olomouc, Prostějov, Blansko, Brno, Mikulov, Břeclav
• EV 13 – Stezka železné opony: Barentsovo moře – Černé moře, od Chebu k Břeclavi podél jižní hranice republiky

Značení cyklotras

Dopravní značení

Speciální směrové dopravní značky pro cyklotrasy byly zavedeny od 31. ledna 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. Značka konce cyklistické trasy byla doplněna s účinností od 14. září 2010 novelizační vyhláškou 247/2010 Sb.

• 
  IS 19a Směrová tabule pro cyklisty (s jedním cílem)
• 
  IS 19b Směrová tabule pro cyklisty (s dvěma cíli)
• 
  IS 19c Směrová tabule pro cyklisty (s jedním cílem)
• 
  IS 19d Směrová tabule pro cyklisty (s dvěma cíli)
• 
  IS 20 Návěst před křižovatkou pro cyklisty
• 
  IS 21a Směrová tabulka pro cyklisty
• 
  IS 21b Směrová tabulka pro cyklisty
• 
  IS 21c Směrová tabulka pro cyklisty
• 
  IS 21d Konec cyklistické trasy

Ačkoliv podle Zákona o pozemních komunikacích by na silnicích a místních komunikacích měly být všechny trvalé svislé dopravní značky součástí pozemní komunikace a tedy patřit příslušné obci, kraji či státu, fakticky tyto směrovky zpravidla na základě dohody se státem a dalšími subjekty zřizuje a spravuje samostatně Klub českých turistů.

Turistické značení

Turistická směrovka KČT na Ještědu.

Červená turistická značka pro cyklisty v souběhu s pěšími trasami (Hrubá Skála).

V některých oblastech jsou cyklotrasy IV., někdy i III. kategorie vyznačeny směrovkami a pásovým turistickým značením Klubu českých turistů. Od turistického značení pro pěší se cyklistická značka odlišuje tím, že krajní pásy jsou žluté a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý a značka je větší (140 x 140 mm). Turistické směrovky pro cyklisty mají žlutý podklad.

V některých oblastech se pásové značení nevyužívá a všechny cykloturistické trasy jsou značeny dopravním značením.