seznam na projektech Wikimedia From Wikipedia, the free encyclopedia
Cyklistické trasy v Česku jsou značeny od roku 1997 speciálním turistickým značením Klubem českých turistů. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras používány i speciální směrové dopravní značky zavedené od 31. ledna 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. Oba tyto způsoby značení tvoří jeden celek, jehož metodickým garantem je z pověření ministerstev dopravy a vnitra Klub českých turistů. Cyklotrasy jsou rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v označení trasy se rovná třídě, do níž je zařazena.
Speciální číslování je od roku 2007 zaváděno v Praze, kde před číslem trasy je ještě písmeno A.
Zřizování a údržbu financují většinou kraje, někdy i obce a soukromé subjekty. Mimoto existují v mnoha oblastech i jiné způsoby značení cyklotras, které buď pocházejí z dřívější doby nebo byly zřízeny subjekty, které nepovažovaly za nutné značení do celostátního systému začleňovat.
Zejména v obcích a oblastech s velkým významem dopravní a rekreační cyklistiky jsou cyklotrasy vedeny přednostně po stezkách pro cyklisty. Často však jsou vedeny i po vozovce jiných komunikací se slabším nebo vyloučeným motoristickým provozem nebo ve vyhrazeném jízdním pruhu. Běžné cyklotrasy by měly být vedeny jen po pozemních komunikacích s povrchem silniční kvality, zatímco cyklotrasy vedené i po nezpevněných cestách v terénu se označují jako cykloturistické trasy.
Vedení cyklotras i cyklostezek vychází též z ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací (článek 10.4.1.2 požaduje v obci ucelenou síť pro cyklistickou dopravu včetně regionálních vazeb) a technických podmínek TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (přímost spojení, ucelenost a srozumitelnost sítě, atraktivita a bezpečnost). Technické podmínky TP 108 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách (červenec 1999, zrušeny únor 2006) jsou zastaralé a neobsahují řešení konkrétních typů situací, ale pouze dopravní značky, které byly již převzaty do vyhlášky č. 30/2001 Sb.
Kromě cyklistických tras vyznačených přímo v terénu vydávají různá zájmová sdružení, vydavatelé map atd. i popisy nevyznačených tras doporučených pro cyklisty.
Mezi významné průkopníky budování cyklistických stezek a cyklistických tras v Česku patřilo od svého vzniku v roce 1997 občanské sdružení Oživení. Mezi jeho významné protagonisty patřili například jeho předseda Petr Štěpánek, který se v roce 2006 stal členem Rady hlavního města Prahy, a Jan Bouchal. Po tragické smrti Jana Bouchala (12. 1. 2006), který od prosince 2005 byl předsedou sdružení, činnost sdružení v oblasti cyklistiky polevila, ale pokračuje, ve spolupráci s obcemi i státními úřady.
Spolek Oživení se také podílel na zřizování zelených koridorů Greenways, které spravuje nadace Partnerství.[1]
Na rozvoji cyklotras se významným způsobem podílí i Klub českých turistů. Vzhledem k tomu, že cyklisté více utrácejí než pěší turisté, je budování cyklostezek a cyklotras atraktivní i pro obce, podnikatele a jejich sdružení atd.
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky[2] byla schválena usnesením vlády č. 678 ze 7. července (června?) 2004. Koncepci zpracovává sekce pěší a cyklistické dopravy Centra dopravního výzkumu.
Číslování cyklotras koordinuje a evidenci vede z pověření ministerstev dopravy a vnitra Klub českých turistů. K 1. 1. 2003 v České republice Klub českých turistů evidoval 19 024 km vyznačených tras, z nichž 16 232 km bylo značeno dopravními značkami a 2 792 km pásovými značkami. Za cílový stav je považována síť v délce 35 000–40 000 km.[3] K 1. 1. 2005 bylo evidováno 25 621 km cyklotras.[4]
Cyklistické trasy jsou rozděleny do čtyř tříd, třídě odpovídá počet cifer v číselném označení trasy (např. 1, 47, 471, 0028).
Zákony speciálně neřeší, jak financovat značení cyklistických tras. Podle zkušeností KČT z let 1998–2002 na obnovu 1 km značené trasy je nutné vynaložit asi 200 až 300 Kč za rok. V roce 2003 příspěvek pro KČT na údržbu značených tras z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR 7 miliónů korun ročně byl používán jen na údržbu značení pěších a lyžařských tras. Financování údržby značení cyklistických tras je zejména záležitostí krajů.[3][5]
Cyklotrasy I. a II. třídy mají funkci především rekreačně-turistickou. Měly by mít zajištěno ubytování, servis, mapy, občerstvení. Cyklotrasy III. a IV. třídy mají funkci dopravní i rekreační.[zdroj?]
V roce 2011 národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu oznámil, že do tří let má být zaveden nový systém číslování hlavních dálkových cyklotras. Má vzniknout 8 páteřních tras s čísly 1 až 8 a dalších 30 významných tras s čísly 11 až 59. Většina z nich má být trasována podél řek, například podél Ohře č. 6, podél Bečvy č. 50 a cyklostezka Bečva, podél Labe č. 2 a podél Vltavy č. 7.[6] Jedním z důvodů změny je, že hlavní cyklistické koridory mnohde vznikly mimo původně navržené cyklotrasy.[7]
V úsecích vedených přes Prahu jsou od roku 2007 i dálkové cyklotrasy označovány speciálním pražským číslováním. Levobřežní páteřní cyklotrasa má označení A 1 a pravobřežní A 2.
1 – Praha-Brno. Praha – Kutná Hora – Brno – Hodonín 2 – Labská stezka „Labe - Elbe“. Sasko – Děčín – Ústí nad Labem – Litoměřice – Mělník – Kolín – Pardubice – Hradec Králové… 3 – Praha-Plzeň. Praha – Plzeň – západní hranice 4 – Hodonín-Šumperk. …Hodonín – Uherské Hradiště – Kroměříž – Olomouc – Šumperk – polská hranice 5 – Mikulov-Bohumín. Mikulov – Brno – Prostějov – Olomouc – Přerov – Ostrava – Bohumín 6 – Cyklostezka Ohře. …Cheb – Sokolov – Karlovy Vary – Litoměřice 7 – Mělník-Český Krumlov. Mělník – Praha – České Budějovice – Český Krumlov… 8 – Slezská magistrála. …Krnov – Opava – Ostrava 10 – Bohumín – Orlová – Havířov – hranice 11 – zkratka trasy 7 přes Tábor 12 – …Písek – Strakonice… 14 – Liberec – Hradec Králové – Šumperk 15 – Děčín – Česká Lípa… 16 – Slavonice – Jihlava… 17 – Praha – Mladá Boleslav – Krkonoše 18 – Jeseníky – Vysočina 19 – Vltava (7) – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou… 20 – spojka od 21 ke státní hranici 21 – Hřensko – Liberec 22 – Lužické hory – Trutnov – Jeseníky 23 – Cheb – Děčín při severní hranici státu 24 – 14 – Blansko 25 – Krušné hory – Litvínov – Litoměřice – Liberecko 26 – Jihlava – Třebíč – státní hranice 31 – Plzeň – Písek – Tábor 32 – Tábor – Jindřichův Hradec – Slavonice 33 – Šumava 34 – Novohradské hory 35 – Krušné hory – Plzeň 36 – od Chebu k jihu 37 – od Plzně na západ 38 – spojka mezi 3 a 33 přes Klatovy 39 – spojka mezi 6 (od Karlových Var) a 3 (údolí Berounky) 41 – …Mikulov – Břeclav 43 – Břeclav – státní hranice 46 – Český Těšín (CZ/PL) – Sudoměřice (CZ/SK) 48 – Slavonice – podél hranice směr Mikulov 49 – 46 – slovenská hranice 50 – cyklostezka Bečva (…Přerov – Vsetín…) 51 – Olomouc – Litovel – Mohelnice – Hanušovice 52 – Krnov (8) – 5 54 – zkratka trasy 50 55 – Jeseník – Krnov – Opava – Jilešovice 56 – Cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko 59 – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice. 80 – Ostrava – směrem k Opavě k trase 8 202 – Louny – Slaný – Kralupy nad Vltavou 210 – Kolín – Kutná Hora (spojka mezi 1 a 2) 250 – spojka mezi 15 a 21, navazuje na 25Zelené koridory Greenways slouží k rekreaci, sportu a nemotorové dopravě. Jejich trasy jsou vyznačeny v rámci klasicky značených cyklotras. Může se jednat o dálkovou trasu, například Greenways Praha–Vídeň, nebo lokální, jako je pražská Greenway Botič.
5. dubna 2013 na veletrhu For Bikes Jaroslav Martinek navíc oznámil, že některé dálkové trasy mají být označeny modrožlutým logem a číslem evropské cyklistické sítě EuroVelo. Přes Českou republiku mají vést čtyři trasy EuroVelo:[7][9] Trasy EuroVelo v České republice:
Speciální směrové dopravní značky pro cyklotrasy byly zavedeny od 31. ledna 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. Značka konce cyklistické trasy byla doplněna s účinností od 14. září 2010 novelizační vyhláškou 247/2010 Sb.
.jpg)
.jpg)
.jpg){kind=small}
.jpg){kind=small}
Ačkoliv podle Zákona o pozemních komunikacích by na silnicích a místních komunikacích měly být všechny trvalé svislé dopravní značky součástí pozemní komunikace a tedy patřit příslušné obci, kraji či státu, fakticky tyto směrovky zpravidla na základě dohody se státem a dalšími subjekty zřizuje a spravuje samostatně Klub českých turistů.
V některých oblastech jsou cyklotrasy IV., někdy i III. kategorie vyznačeny směrovkami a pásovým turistickým značením Klubu českých turistů. Od turistického značení pro pěší se cyklistická značka odlišuje tím, že krajní pásy jsou žluté a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý a značka je větší (140 x 140 mm). Turistické směrovky pro cyklisty mají žlutý podklad.
V některých oblastech se pásové značení nevyužívá a všechny cykloturistické trasy jsou značeny dopravním značením.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
