divadelní hra Johann Wolfgang von Goethe From Wikipedia, the free encyclopedia
Clavigo je tragédie o pěti jednáních, kterou napsal německý básník a dramatik Johann Wolfgang von Goethe v květnu roku 1774 a ve které řeší rozpor jedince mezi rozumem a citem, mezi bezohledným sledováním vlastních cílů a závazkům k opuštěné milence.[2] Hra byla poprvé uvedena již 23. srpna 1774 v Hamburku, avšak nebyla přijata s velkým nadšením.
| Clavigo | |
|---|---|
 Ilustrace Gustava Heinricha Naeckeho | |
| Základní informace | |
| Autor | Johann Wolfgang Goethe |
| Žánr | tragédie |
| Jazyk | němčina |
| Premiéra | 1774[1] |
| Místo premiéry | Hamburk[1] |
| Překlad | Budislav Třemšínský, 1863 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děj se odehrává v Madridu ve Španělsku a jednou z hlavních postav je skutečná osoba, francouzský dramatik Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais, na motivy z jehož pamětí Goethe hru napsal. Skutečným faktem je také Beaumarchaisův pobyt ve Španělsku v letech 1764–1765 a jeho snaha pomoci sestře Lisette, kterou opustil snoubenec José Clavijo. Sám Beaumarchais na základě těchto událostí napsal divadelní hru s názvem Eugenie.
První jednání začíná rozhovorem Claviga a jeho přítele Carlose. Clavigo má lehké výčitky svědomí, protože opustil svou snoubenku Marii, aby se mohl věnovat kariéře a postupu u dvora. Carlos jej ujišťuje, že opuštění Marie bylo nezbytné. Marie zatím v domě své sestry Žofie netrpělivě očekává příjezd bratra, který slibuje falešnému snoubenci pomstu.
Beaumarchais přichází na návštěvu k Clavigovi, ovšem nedá se poznat a jen mezi řečí začne vyprávět příběh své sestry. Clavigo se během vyprávění dovtípí. kdo je jeho návštěvník, a Beaumarchais jej nakonec donutí napsat list, ve kterém přizná svou vinu. Toto doznání má být předloženo u dvora, aby Claviga zdiskreditovalo a zabránilo mu v dalším kariérním postupu. Clavigo se však rozhodne svůj přečin napravit jinak a požádá pana Beaumarchaise o ruku jeho sestry. Ten nejprve nechce svolit, ale nakonec souhlasí, že nebude sestře bránit, bude-li chtít bývalému snoubenci odpustit. Rovněž se uvolí, že než se jeho sestra vyjádří, uschová list s Clavigovým přiznáním a nepoužije jej.
Clavigo navštíví Marii a žádá ji i její blízké o odpuštění. Ve chvíli šťastného usmíření vchází Beaumarchais, který následně zničí Clavigův list. Pouze Buenco pochybuje o Clavigově cti a také Beaumarchais přemítá, zda nezničil list příliš brzy.
Carlos v dlouhém rozhovoru využívá nerozhodnosti Claviga a znovu jej přesvědčí, že sňatek s Francouzkou Marií pro něj znamená konec kariéry. Clavigo nakonec souhlasí a nechá Carlose jednat, sám se zatím stáhne do úkrytu. Beaumarchais při náhodné návštěvě u Claviga zjistí, že ten odcestoval a začne jej podezírat. Svěří se se svými domněnkami sestrám a téměř současně dorazí kurýr. Donese varování od francouzského vyslance, že Beaumarchais byl Clavigem obviněn z napadení a pohnán před soud. Vyslanec jej v dopise nabádá k útěku zpět do Francie, než bude dopaden. Poté, co se Marie, již oslabená přílivem emocí, dozví o dvojí zradě, umírá.
Clavigo jde skrytě nočním městem ke Carlosovi a prochází kolem Quilbertova domu právě, když odtud vyráží pohřební průvod. Když Clavigo zjistí, že pohřbívají Marii, vrhne se jako smyslů zbavený k rakvi, lituje svého činu a chce rovněž zemřít. Zdrcený Beaumarchais tasí meč a po krátkém souboji Claviga probodne. Ten se zhroutí na Mariinu rakev a žádá o odpuštění. V té chvíli k průvodu dorazí i Carlos a chystá se Clavigova vraha předat spravedlnosti. Clavigo však svého přítele zapřísahá, aby pana Beaumarchaise bezpečně dopravil na hranice s Francií. Nato obejme Marii a umírá.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
