Citadela v Kirkúku
From Wikipedia, the free encyclopedia
Citadela v Kirkúku (arabsky قلعة كركوك), kurdsky قەڵای کەرکووک, turecky Kerkük Kalesi) se nachází v centru iráckého města Kirkúku a je považována za jeho nejstarší část. Místní turkmenská komunita ji považuje za významné místo. Je jedním ze symbolů města.[1][2]
| Citadela v Kirkúku | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 8. století př. n. l. |
| Poloha | |
| Adresa | Kirkúk,  Irák |
| Souřadnice | 35°28′11″ s. š., 44°23′45″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nachází se na pahorku, který leží 40 metrů nad okolním terénem a řekou Chasá. Vznikla na půdorysu zaobleného obdélníku, který má v nejširším severo-jižním směru délku 500 m a v nejširším západo-východním potom 400 m.
Není známo, kdy citadela vznikla nebo byla postavena. Někteří historikové se přiklánějí k názoru, že nejstarší části byly zbudovány někdy v době před 3,5 tisíci lety nomádskými Gutejci. Podle jiných byla citadela vybudována asyrským králem Aššurnasirpalem II.[3], který vládl v 9. století př. n. l. Předpokládá se, že zde bylo první pohřebiště v Kirkúku.
Diadoch Seleukos I. Níkátór zde vybudoval opevnění se 72 věžemi 72 ulicemi. Do pevnosti směřovaly dva vstupy s branami. Dnes je nejvýznamnějším prvkem areálu tzv. Červený kostel[3], který má mozaiky z období před islámskou expanzí, která v Iráku nastala v 7. století. Předpokládá se, že pevnost v roce 1393[3] navštívil Tamerlán během jedné ze svých vojenských výprav. Současné opevnění citadely pochází z doby, kdy nadvládu nad dnešním Irákem měla Osmanská říše. V této době zde také vznikaly při několika mešitách i různé školy. Ty zakládali většinou různí zámožní občané Kirkúku. První vznikaly v 17. století, byly to školy náboženské (medresy), vyučovaly se zde základní i pokročilejší dovednosti. Osmanské vojsko zde také vybudovalo vlastní kasárny.[4][5] Nacházel se zde také turecký hřbitov.[6]
V 90. letech 20. století nařídil tehdejší irácký vůdce Saddám Husajn modernizaci a opravu citadely. V jejích hradbách nicméně zůstalo žit ještě několik stovek místních etnických Turkmenů, kteří vnímali uvedený projekt jako snahu tehdejší vlády, jak je odtamtud vystěhovat.[1]
Od roku 2010 se UNESCO zabývá koordinací a pomocí v obnově stavby.[3]
Po válce v Iráku a bojích s organizací ISIS je citadela v zanedbaném stavu. Turecký prdezident Recep Tayyip Erdoğan vyslovil pro obnovu pevnosti.[1] V roce 2018 bylo rozhodnuto o obnově tureckých kasáren.[4]
Dodnes se zde nachází velké množství archeologicky význmaných míst. Řadí se do top 12 archeologických nalezišť v Iráku.[2] Stojí zde také památník, který je považován za Danielův hrob.[1] Na jeho místě dnes stojí mešita proroka Daniela. Stála zde rovněž i velká mešita (turecky Ulu Camii), kterou zbudovala Osmanská říše, ta ale zanikla.
Řada budov, které se v citadele dodnes dochovaly má unikátní architektonické prvky, které nejsou typické pro jinou část zástavby v okolí.
Další nápadnou stavbou v citadele je tzv. Modrý dům, který byl postaven roku 1361 a je náhrobkem Bogdaj Chatún.[3]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
