čínský historik a etnolog čuangského původu From Wikipedia, the free encyclopedia
Chuang Sien-fan (čínsky pchin-jinem Huáng Xiànfán, znaky zjednodušené 黄现璠, tradiční 黃現璠, čuangsky: Vangz Yenfanh; 13. listopadu 1899, Fu-suej – 18. ledna 1982, Kuej-lin) byl čínský historik, etnolog a antropolog, jeden z průkopníků čínské antropologie 20. století.
| Sien-fan Chuang | |
|---|---|
 Chuang Sien-fan jako univerzitní absolvent, 30. léta | |
| Narození | 13. listopadu 1899 Fu-suej, Kuang-si .svg){kind=small} |
| Úmrtí | 18. ledna 1982 Kuej-lin, Kuang-si  |
| Bydliště | Kuej-lin |
| Národnost | Čuangové |
| Alma mater | Pekingská pedagogická univerzita Tokijská univerzita |
| Povolání | antropolog, historik, etnolog, folklorista, vychovatel, vysokoškolský učitel a politik |
| Zaměstnavatel | Sunjatsenova univerzita |
| Politické strany | Demokratická strana čínských rolníků a dělníků |
| Choť | Liu Lihua |
| Rodiče | Gan Xinchang |
| Funkce | poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se ve městě Čchü-ťiou okresu Fu-suej v provincii Kuang-si, pocházel z rolnické rodiny čuangského původu. Ve svém rodišti navštěvoval místní konfuciánskou školu, poté se učil v blízkém Čchü-li, od roku 1922 v 3. pedagogické škole Kuang-si. Od roku 1926 žil a studoval v Pekingu, kde roku 1932 absolvoval Pekingskou pedagogickou univerzitu. Pokračoval postgraduálním studiem, od roku 1935 v Tokiu na Tokijské univerzitě. Koncem roku 1937 se vrátil do Číny. Přednášel historii na pedagogické univerzitě v Kuang-si. Roku 1940 získává docenturu v oboru všeobecných dějin a v roce 1941 se stal profesorem, prvním čuangského původu. Po vzniku Čínské lidové republiky se stal prvním předsedou Čínské společnosti přátelství se zahraničními zeměmi. Roku 1954 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců, zde pracoval ve výborech pro záležitosti národností a pro mezikulturní vztahy. Roku 1958 byl obviněn z pravé úchylky a odvolán. Roku 1979 byl rehabilitován a následující rok zvolen členem Čínského lidového politického poradního shromáždění.[1]
Již za středoškolských studií jej zaujala regionální historie a národopis Kuang-si a po roce 1938 se mohl tomuto zájmu intenzivně věnovat, když nastoupil na Kuangsiskou univerzitu v Kuej-linu, která byla z nabízených míst nejblíže rodnému Fu-suej. Byl inspirován lidovou kulturou, tradicemi a způsobem života národnostních menšin pomezí. Získal hodně autentických poznatků z vyprávění pamětníků, pečlivě je zaznamenával, a tak zachoval rozsáhlý materiál etnografický i historicko-dokumentační.
Aktivně se podílel na probouzení národního povědomí Čuangů a na činnosti čínských etnologických spolků v Pekingu. Patřil k vlivným vědcům, byl oceňován pro mnohostrannou a hlubokou vzdělanost, objektivitu i vlastenectví. Stal se zakladatelem univerzity Li-ťiang v Kuej-linu.[2]
Chuang Sien-fan byl velmi plodný autor. Napsal více než třicet statí a knih, zejména o národnostních menšinách v Číně, čuangské kultuře a o různých přírodních národech. Na toto téma publikoval přes 80 odborných studií a 7 monografií. Je považován za zakladatele moderního čuangská dějepisectví, má přezdívku otec čuangologie.[3] Ve své práci vycházel z kritické historiografie, přičemž nakonec vytvořil platformu pro čuangské vlastenectví, obohacené o humanismus a národní vědomí. V letech 1943–1981 prováděl výzkum původních kultur národnostních menšin v jižní Číně. Dále se věnoval dějinám folklóru a lingvistiky, publikoval několik knih o historiografii, etnologii, antropologii a lingvistice. Jeho nejznámější práce, Krátká historie Čuangů, vyšla roku 1957. Byl jedním ze spoluautorů Historie Čuangů vydané roku 1988. Zde předložil obecný přehled bohatého etnografického materiálu o Čuanzích. Jeho výklad historie a kultury Čuangů se stal důležitým faktorem ovlivňujícím čínskou historiografii. Nadcházející generace čuangských historiků se ve svém díle vůči němu a jeho pojetí musely nějakým způsobem vymezit.[4] Kolem něho se z jeho žáků a spolupracovníků zformovala tzv. pakuejská škola (八桂学派) čínské etnologie.
Ovlivněn svým čuangským zázemím se kriticky se vyjadřoval k převládajícímu pojetí čínských dějin. Zdůrazňoval, že je vesměs přehlížena účast národnostních menšin, jako by historie Číny byla jen historií Chanů a vystupoval proti tomuto ztotožňování.
Od roku 1957 hájil názor o nepřítomnosti fáze „otrokářské společnosti“ v čínských dějinách, stal se neformálním vůdcem historiků s tímto názorem, tzv. školy Wu-nu (无奴学派).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
