From Wikipedia, the free encyclopedia
Chou (čínsky pchin-jinem hóu, znaky 侯) byl vysoký aristokratický titul v čínských státech, překládaný do evropských jazyků jako markýz, případně kníže. Titul je jedním z nejstarších a byl zařazen mezi tradiční patero titulů (kung, chou, po, c’, nan).
Titul chou se objevil se v Číně za dynastie Šang, společně s titulem po jako hodnost vládců či správců závislých na Šanzích.[1] Chou přitom měli užší vztahy k Šangům než po, snad proto, že byli jejich příbuzní, kdežto po nepříbuzní.[2]
V čouském období patřil titul chou k nejvyšším aristokratickým hodnostem, k vysoké čouské aristokracii náleželi také nositelé titulů kung, po, c’ (子) a nan (男). Obecným termínem pro údělné vládce bylo ču-chou (諸侯, knížata, doslova „všichni chou“). Pozdější čínští historikové jejich tituly seřadili do systému patera titulů, ale v čouském období fakticky pevná hierarchie titulů neexistovala, samotné tituly byly s lehkostí zaměňovány[1] a posmrtně polepšovány.
Patero titulů bylo:
V říši Čchin existoval odlišný systém aristokratických titulů, v následující říši Chan byl titul chou zakladatelem říše Liou Pangem obnoven pro jeho zasloužilé generály, později ho dostávali i mladší synové knížat wang, významní úředníci, a příbuzní císařoven a vlivných eunuchů. Titul byl dědičký. Markýzů chou bylo více stupńů – sien-chou (縣侯, markýz okresu), siang-chou (鄉侯, markýz újezdu), tching-chou (亭侯, markýz obce), časem počet stupňů vyrostl až na devatenáct. Obecný termín pro markýzy všech úrovní byl čche-chou, později – kvůli tabuizaci vlastního jména císaře Wu-ti – změněný na lie-chou (列侯). Markýzové vyšších stupňů dostávali léno, jehož název byl součástí titulu (markýz okresu XY), nižní stupně nebyly spojeny s lénem.[1] Vyšší stupně dostávali zejména generálové a úředníci za vynikající službu, nižší tituly dostávali osoby za přiměřené zásluhy, například za dodávky obilí v časech nouze.[1]
V říši Wej byly tituly markýzů chou nejvyššími tituly dosažitelnými pro nečleny císařského rodu, udělováno bylo několik stupňů titulu:[3]
V rámci systému devíti hodností měli markýzové okresu, újezdu a obce po řadě 3, 4 a 5 hodnost, markýzové oblasti Kuan-nej a nižší pouze 6 hodnost.[4]
V říši Ťin (resp. koncem říše Wej) bylo obnoveno „patero titulů“, druhý nejvyšší z patera byl titul markýze chou (ve dvou stupních). Kromě toho zůstaly zachovány nižší tituly markýzů okresu, újezdu atd.[5]
V tchangském období byl markýz okresu sien-chou sedmým z deseti aristokratických titulů.[6] V říši Sung byl markýz chou devátý z dvanácti aristokratických titulů. V říši Jüan byl markýz komandérie ťün-chou pátý z osmi aristokratických titulů.[1]
V říši Ming byly nečlenům císařského rodu udělovány některé z patera titulů, markýz chou (v několika stupních) byl druhý u nich.[7] V říši Čching byl markýz chou také druhý nejvyšší titul pro nečleny císařského rodu.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.