druh vyšší houby From Wikipedia, the free encyclopedia
Choroš oříš (Polyporus umbellatus (Pers.) Fr. 1821) je vzácná houba z čeledi chorošovitých.[1] Roste především na kořenech a bázích kmenů listnatých stromů, z jejichž rozkládajícího se dřeva získává živiny. V České republice je považován za zranitelný druh.
 Choroš oříš | |
|---|---|
 Choroš oříš | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusné (Basidiomycetes) |
| Řád | chorošotvaré (Polyporales) |
| Čeleď | chorošovité (Polyporaceae) |
| Rod | choroš (Polyporus) |
| Binomické jméno | |
| Polyporus umbellatus (Pers.) Fr. 1821 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plodnice jsou tuhé, rozměrné, dorůstají až 100–500 milimetrů a dosahují nezřídka hmotnosti až 4 kg.[1][4] Skládají se z desítek až stovek menších klobouků spojených rozvětvenými třeni, které se směrem k bázi spojují do jednoho celku.[1]
Klobouk dosahuje průměru 15–40 milimetrů, je tenký, plochý až nálevkovitý a povrch má okrový až světle hnědý či šedohnědý s paprsčitě vláknitou až šupinkatou kresbou.[1]
Rourky jsou 1–2 milimetry dlouhé, výrazně sbíhají na třeň. Póry 1–3 na milimetr, sbíhající mohou být protažené až na 2 milimetry. Zbarvené jsou bíle až světle okrově.[1]
Třeň u báze dosahuje průměru až 50 milimetrů, vyrůstá z podzemního sklerocia a je zbarvený podobně jako póry.[1]
Dužnina má bělavé zbarvení, mírnou chuť a příjemnou vůni,[1] která bývá některými autory popisována jako slabě koprová nebo fenyklová.[5]
Výtrusy dosahují 7,5 - 10 × 3 - 4 μm,[1] jsou podlouhlé, skoro válcovité, na konci šikmo stažené, bezbarvé, hladké a obvykle uzavírají několik olejových kapek.[2]
Jde spíše o teplomilný druh rozšířený v pahorkatině na kyselých půdách. Pilát jej uvádí mezi typickými druhy kyselých doubrav a oligotrofních habrových doubrav (svaz Quercion robori-petraeae Br.–Bl. 37 a svaz Carpinion) s tím, že se vzácně může objevit i na teplých místech v horách.[6] Roste ze zanořeného či částečně zanořeného dřeva, jako jsou kořeny nebo paty kmenů. Preferuje dřevo dubů, objevuje se i na bucích a habrech[7], méně často na jiných listnáčích, velmi vzácně na jehličnanech.[1] Houba roste z podzemního sklerocia, na lokalitě vytrvává až desítky let.[1] Houba fruktifikuje především od června do srpna, méně v září, ojediněle i v říjnu.[7]
Roste v mírném pásu severní polokoule.[2] V roce 1962 byl choroš oříš Výborem pro mapování hub v Evropě zahrnut mezi 100 druhů hub, jejichž výskyt byl monitorován v celoevropském měřítku.[8] Na základě dat shromážděných v této akci bylo zjištěno, že nejníže položená lokalita na území tehdejšího Československa leží v nadmořské výšce zhruba 130 m n. m. a nejvýše položená zhruba v 750 metrech.[7] Většina tuzemských lokalit (podle Kotlaby 133 ze 149) leží ve stupni pahorkatiny.[7] V České republice byly publikovány nálezy z následujících chráněných území:
Byl zahrnutý v tzv. Pražském regulativu z roku 1909, seznamu hub, které bylo možné prodávat na území Prahy.[14] V roce 1937 byl zařazen mezi tzv. kodexové houby, tedy jedlé houby, které lze prodávat na trzích (na celém území Československa).[2] Spadal do kvalitativně nejnižší kategorie (kuchyňská využitelnost je omezená především z důvodu tuhé konzistence houby, některým osobám je nepříjemné výrazné aroma houby).[2] Od roku 1964 už jej bylo možné vykupovat pouze pro průmyslové zpracování.[15] Od roku 2003 již nepatří mezi tržní houby a jeho sběr ke kuchyňské spotřebě se nedoporučuje. Z plodnic choroše oříše byla izolována řada chemických látek s potenciálně léčivými účinky, jejichž testování se věnovala řada studií.[5] Některých výtažků využívají kosmetické firmy pro přípravky na podporu růst vlasů, nesprávné dávkování léčivé složky ovšem může mít opačné účinky.[5] Protože je možné choroš oříš pěstovat a tím zajistit objem suroviny potřebný pro průmyslové zpracování, je obsahovým látkám houby a jejich účinkům věnována značná pozornost.[5]
Choroš oříš je v České republice vzácný a z řady původních lokalit vymizel. Z tohoto důvodu byl podán návrh na vyřazení ze seznamu tržních hub,[15] tento návrh odráží legislativa z roku 2003, která již obchodování s tímto druhem nepovoluje. Byl zařazený do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky jako zranitelný druh (VU).[9] Plodnice proto není vhodné sbírat ke kuchyňské spotřebě.[5] V Polsku, Maďarsku a Estonsku je zákonem chráněný, v Bulharsku, Rakousku a na Ukrajině je řazen k ohroženým druhům.[16]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
