divadelní organizace v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Chorea Bohemica je hudebně-taneční soubor čerpající z lidové tradice, kultury a lidové slovesnosti. Soubor byl založen roku 1967 pod názvem „Skupina českého folklóru“. Od roku 1969 nese název „Chorea Bohemica“. Vedoucí taneční části souboru Alena Skálová (1926–2003) vtiskla souboru originální pojetí lidového folklóru, které doplnil Jaroslav Krček nezaměnitelnou hudbou plnou nápadů a jemného humoru.[1]
| Chorea Bohemica | |
|---|---|
 Fotografie z představení „Vánoce s Choreou“ | |
| Rok založení: | 1967 |
| Rok ukončení: | 1992 |
| od roku 1993 uvádí soubor pouze adventní představení „Vánoce s Choreou“ a v letech 1997 a 2007 soubor uvedl představení „Chorea et Danza Rustica“ | |
| Pořady: | Vánoce s Choreou Civilis a Rustica Bláznův den Loď bláznů a další |
| Televizní pořady: | Zdráva buď, muziko spanilá Poslechněte, lidé milí |
| Vedoucí souboru: | Alena Skálová Martin Pacek Renta Suchánková Danielea Stavělová Renata Borůvková |
| Hudba: | Jaroslav Krček Josef Krček Milan Puklický Jiří Fišer Růžena Sršňová |
| Kostýmy: | Olga Fejková Jarmila Hejdová Helena Pěkná |
| „Tradice neznamená rozhrabávat popel, ale nést dál jiskry.“ | |
Dne 15. listopadu 1967 na setkání u Jiřího Pospíšila byl přednesen návrh na založení nového souboru při tehdejším ÚKDDS[2] (pozdějším ÚKDŽ[3]). První schůze souboru proběhla 6. prosince 1967, kde bylo ustanoveno umělecké vedení souboru, Alena Skálová, jakožto vedoucí taneční části tělesa a Jaroslav Krček, jakožto vedoucí hudební části souboru. Soubor začínal s šesti hudebníky, deseti sólovými zpěváky a sedmi tanečníky.
V roce 1988 odešla Alena Skálová ze souboru. Ve snaze zachovat soubor předala vedení souboru Martinu Packovi a Renatě Suchánkové. Martin Pacek nazkoušel se souborem novou inscenaci Hra o Faustovi, která vzbudila kladný ohlas. V letech 1991–1992 zkouší s ansámblem etnochoreoložka Daniela Stavělová. Avšak ještě tentýž rok (1992) důsledkem konfliktů uvnitř souboru Chorea Bohemica ohlašuje svůj zánik.
Tím však její působení na pražských a mimopražských divadlech neskončila. Díky naléhající divácké komunitě neskončila Chorea se svou každoroční vánoční tradicí – vánoční vystoupení a dál v adventním čase uvádí program „Vánoce s Choreou“. Navíc při oslavách založení souboru (v letech 1997 a 2007) bylo opět odehráno představení „Chorea et danza – Rustica“.
Rovněž hudební složka souboru samostatně koncertuje.
Je již tradičním představením, uváděným v době předvánočního shonu. Jeho vznik se datuje již v roce 1969, kdy vznikaly charakteristické legendy, jakožto nosné pilíře celého večera. Od roku 1992 má představení určitou stálou dramaturgickou podobu, ale jeho podoba je stále živá a pulzující. První legendy spatřily světlo světa již při historicky prvním premiérovém večeru (ještě tehdejší „Skupiny českého folklóru“) a to konkrétně - legenda „O Marii a Alžbětě“ a „O Adamovi a Evě“. Stalo se tak 17. ledna 1969. Za první předvoj tradičních vánočních koncertů se dá považovat vystoupení v Horní Bříze 20. prosince 1969, kdy byla představena třetí legenda „O svaté Dorotě“. 23. února 1970 byla uvedena na pořadu „České legendy a jiné kratochvíle“ další legenda a to „Legenda o přeměně vody ve víno“, která je členy souboru také přezdívána jako „Káně galilejská“ nebo prostě „Káně“. 30. listopadu 1970 se zrodila tradice vánočních koncertů, když byl poprvé uveden pořad „České legendy a zpěvy vánoční“. Od té doby si tento program nese svou charakteristickou podobu zvláště díky originálnímu uměleckému celku nazývaným jako tzv. legendy.
Jedná se o směs několika divadelních forem: tanec, pantomima, zpěv, mluvené slovo a výtvarná složka. Spojením těchto složek vzniká velmi plastický obraz vynikající svou nápaditostí a atmosférou. Kouzlo nespočívá v kvantitě, ale především v kvalitě. To potvrzují i slova jednoho z předních hudebníků Chorey Rostislava Tvrdíka:„Na díle Aleny Skálové mě fascinuje možnost absolutní prostoty, která sděluje maximum obsahu. Klasický příklad je Legenda o Marii a Alžbětě s hudbou trianglu a dvou hlasů a dvěma ženami na scéně.“ (citováno z knihy „Alena Skálová- fenomén choreografie“, strana 94 první odstavec vpravo).
Tento program vznikl se záměrem vytvořit představení, které by ztvárňovalo obraz hudebního tanečního dění v měšťanském a lidovém prostředí. Jako hudební podklad byly použity skladby ze 17. století, které vycházejí z reálných archivních fondů na našem území. Snahou bylo vytvořit obrazy, které by jednak viditelně odlišily obě prostředí, ale zároveň by poukázaly na společné prvky obou kultur.
První část nazývána jako „Civilis“ ztvárňuje náladu měšťanských tanečních zábav. Ukazuje je v přirozeném tanečním a hudebním veselí, které však na diváka působí více formálně, neboť je patrná působnost etiky. Naopak druhá část zvaná „Rustica“, která nalézá inspiraci v dobových rytinách, strhává z lidové kultury pověstný romantizující háv a dává lidovému tanci novou - expresní podobu. Tato část se udržovala na repertoáru Chorey po značnou dobu a zažila i své vzkříšení při oslavách 30 let Chorey Bohemiky.
„Chorea et danza rusticana“ má svou filmovou podobu, jako „Zdráva buď, muziko spanilá“. Scénář a režie Eva Marie Bergerová, program byl uveden v Československé televizi v roce 1981.
Představení vychází z tzv. bláznovské literatury. Její zakladatel Sebastian Brant, odstartoval její plavbu po světě, když napsal roku 1494 Loď bláznů. Tyto satiry pojímající lidské nedostatky, chyby, poklesky a slabosti vychází z primární množiny – množiny bláznovství. Jaroslav Krček, tvůrce hudby, mluví o tomto programu, jako o vrcholu Chorey Bohemiky a díla Aleny Skálové.
Danza Bohemica[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
