Chaj-pej
autonomní oblast v Číně From Wikipedia, the free encyclopedia
Chaj-pej, nebo také Ccho džang plným názvem Tibetský autonomní kraj Chaj-pej (tibetsky: མཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ།, Wylie: mtsho-byang Bod-rigs rang-skyong-khul; čínsky: 海北藏族自治州, pchin-jin: Huángnán Zàngzú Zìzhìzhōu) je autonomní kraj v provincii Čching-chaj v Čínské lidové republice. Název "ccho-džang/chaj-pej" znamená "severně od jezera". Kraj se nachází severně od jezera Kukunor.
| Tibetský autonomní kraj Chaj-pej མཚོ་བྱང་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ 海北藏族自治州 | |
|---|---|
.png) | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Si-chaj |
| Souřadnice | 36°57′29″ s. š., 100°53′59″ v. d. |
| Rozloha | 34 068 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 273 000 (2012) |
| Hustota zalidnění | 8 obyv./km² |
| HDP/obyv. | ¥ |
| Jazyk | Amdo tibetština, čínština, místní nářečí čínštiny |
| Národnostní složení | Číňané, Chuejové, Tibeťané, Mongolové |
| Náboženství | tibetský buddhismus, islám |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | provincie Čching-chaj, ČLR |
| Druh celku | autonomní kraj |
| Podřízené celky | 3 okresy, 1 autonomní okres |
| Vznik | 1953 |
| Měna | Čínský jüan |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | (+86) 0970 |
| Označení vozidel | 青C |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kraj leží na severovýchodě Tibetské náhorní plošiny, zároveň na severovýchodě provincie Čching-chaj. Na severu sousedí s provincií Kan-su, na východě s okresy města Si-ning, na jihu leží jezero Kukunor a kraj Chaj-nan a na západě kraj Chaj-si.
Na hranicích s provincií Kan-su se od západu na východ táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky přes 5000 metrů. Průměrná nadmořská výška kraje se pohybuje okolo 3 500 m n. m., 85 % regionu se nachází ve výše než 3000 metrů nad mořem. V pohoří Čchi-lien pramení množství řek, které zásobují region vodou. Většina řek teče do jezera Kukunor.
Administrativní členění
| Mapa | # | název (český přepis) | název tibetsky | tibetsky (Wylie) | čínsky (znaky) | čínsky (pchin-jin) | Obyvatelstvo (2010) |
Rozloha (km²) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | ||||||||
| okresy | ||||||||
| 1 | Chaj-jen | ཧའི་ཡོན་རྫོང་ | ha'i yon rdzong | 海晏县 | Hǎiyàn Xiàn | 37 788 | 4 348 | |
| 2 | Čchi-lien | ཆི་ལེན་རྫོང་ | chi len rdzong | 祁连县 | Qílián Xiàn | 46 473 | 15 610 | |
| 3 | Kangccha | རྐང་ཚ་རྫོང་ | rkang tsha rdzong | 刚察县 | Gāngchá Xiàn | 41 333 | 12 500 | |
| autonomní okres | ||||||||
| 4 | Men-jüan | མོང་ཡོན་ ཧུའེ་རིགས་རང་སྐྱོང་རྫོང་ |
mong yon hu'e rigs rang skyong rdzong |
门源回族自治县 | Ményuán Huízú Zìzhìxiàn |
147 710 | 6 896 | |
V roce 1953 žilo v kraji 68 402 obyvatel, z toho Číňanů 26 tisíc (38 %), Tibeťanů 19 tisíc (28 %), Chuejů 17 tisíc (25 %), Mongolů 3700 (5 %) a dalších 14 národností.
V roce 1982 zde žilo 219 692 obyvatel, z toho Číňanů 109 tisíc (49 %), Chuejů 55 tisíc (25 %), Tibeťanů 39,5 tisíc (18 %), Mongolů 8890 (4 %), Monguorů 5000 (2 %) a další národnosti.
V roce 2008 žilo v kraji 278 486 obyvatel. 100 tisíc Číňanů (35 %), 31 % Chuejů, 24 % Tibeťanů, 5 % Mongolů, 3 % Monguorů, dalších více než deset národností tvořilo necelé 1 % celkového počtu obyvatel.
86 % populace národnosti Salarů v kraji žije v okrese Čchi-lien.[1]
Prefekturou prochází dálnice G315 vedoucí z města Si-ning do Kašgaru. Severně od jezera také vede železnice do Lhasy.
V oblasti se nachází první čínská továrna pro výrobu a testování atomových zbraní. Výrobna se začala stavět v roce 1958 pod názvem „Továrna 221“ a dodnes oblast nese název „Atomové město“ (原子城, Jüan-c’ čcheng). V roce 1987 bylo rozhodnuto o ukončení provozu a předání oblasti z rukou armády státu. Provoz byl zastaven v roce 1993 a v blízkosti postaveno město Si-chaj, které je dnes správním centrem kraje. V roce 2001 byla oblast továrny zařazena na seznam národního dědictví a zpřístupněna veřejnosti. Během fungování továrny zde bylo vyrobeno a v okolí odzkoušeno množství jaderných zbraní.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
