Cetviny

Cetviny (dříve také Cetvina, německy Zettwing) jsou katastrálním územím a základní sídelní jednotkou,^[2] jsou součástí Dolního Dvořiště. Dříve šlo o samostatnou obec. Leží na pravém břehu řeky Malše v okrese Český Krumlov na hranicích Česka a Rakouska. Je zde rekonstruovaný kostel Narození Panny Marie gotického původu. Nachází se v nich přírodní památka a evropsky významná lokalita Horní Malše.

Cetviny
Kostel Narození Panny Marie
Lokalita
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°36′53″ s. š., 14°32′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 (2021)[1]
Cetviny
Další údaje
Kód k. ú.	744255
Kód ZSJ	144258
Zaniklé obce.cz	372
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Cetviny byly ve 13. století založeny německými osadníky, kteří sem přišli k rámci velké středověké kolonizace, podporované v Čechách především českým a rakouským panovníkem Přemyslem Otakarem II. Římskokatolická farnost Cetviny byla ustanovena ve 14. století.^[3] Gotický kostel Narození Panny Marie stál už v roce 1347. Od roku 1418 měla trhová osada, ležící na obchodní stezce, výsady, které byly udělovány městečkům, a dostala znak (červenou pětilistou růži ve stříbrném poli)^[3] a právo pořádat trhy. Od zavedení obecního zřízení v polovině 19. století do poloviny 20. století byly Cetvny samostatnou obcí, do které spadala osada Lhota.^[4] Cetviny byly živým městysem až do roku 1938, kdy měly asi 650 obyvatel, byl zde pivovar a továrnička na výrobu kos (40 tisíc ks/rok), ročně se zde konalo 5 trhů. V roce 1921 v něm žilo 520 obyvatel ve 102 domech.^[5] Při sčítání v roce 1930 v obci žilo 552 obyvatel ve 121 domech, z toho 97 ve vsi Lhota, která pod obec patřila. Z těchto 552 obyvatel bylo 457 německé národnosti, 29 československé národnosti a 66 cizozemců. Všichni byli římskokatolického vyznání.^[6]

V důsledku uzavření Mnichovské dohody bylo území obce v letech 1938 až 1945 přičleněno k nacistickému Německu. Po roce 1945 bylo převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Od roku 1951 se Cetviny staly součástí nepřístupného hraničního pásma a v roce 1956 bylo prakticky celé městečko (cca 120 domů) zbouráno, vyjma kostela, školy a celnice. Zbořeny byly i nedaleké vesnice Mikulov, Janova Ves, Lhota a Dolní a Horní Příbrání. Vedle kostela byla postavena kasárna Pohraniční stráže.^[7]

Od roku 1990 bylo hraniční pásmo zpřístupněno včetně prostoru Cetvin. O pět let později iniciovala českobudějovická diecéze rekonstrukci devastovaného kostela Narození Panny Marie, která byla realizována především za finančního přispění původních obyvatel i dalších institucí včetně občanského sdružení vzniklého v roce 2001. Náročné opravy byly dokončeny roku 2003 a 6. září téhož roku byl kostel znovu vysvěcen.

Přírodní poměry

Místo se nachází v nadmořské výšce 648 m na pravém břehu řeky Malše, jež tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem.

Turismus

Na turistických stezkách Cetviny–Hammern a Cetviny–Mairspindt jsou hraniční přechody.^[8] Přes Cetviny vede cyklotrasa sítě Eurovelo číslo EV 13 s názvem Stezka železné opony.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů^[9]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021[10]
Obyvatelé	589	550	537	499	547	520	455	97	.	.	.	.	.	.	1
Domy	105	103	101	101	102	102	101	16	.	.	.	.	.	1	2

Pamětihodnosti

• gotický kostel Narození Panny Marie
• čtvercová kašna
• Mariazellská kaple z roku 1827 severně od Cetvin
• Lurdská kaple z roku 1892 (jihovýchodně od Cetvin), ke které vede z bývalé obce Křížová cesta
• kamenné terasy podél cesty k Malontům

Obrázky

• 
  Malba v kapli sv. Šebestiána zobrazující dnes již zbourané domy
• 
  Centrum bývalého městysu
• 
  Cetvinský hřbitov
• 
  Jeskynní (Lurdská) kaple na konci křížové cesty
• 
  Kaplička severovýchodně od Cetvin
• 
  Vstup do budovy roty pohraniční stráže
• 
  Cetviny, značení cyklotrasy EV 13

Reference

1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2024-03-17].
2. Základní sídelní jednotka (ZSJ). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.
3. Ottův slovník naučný. Svazek 5. Praha: J. Otto, 1892. 894 s. Dostupné online. S. 334.
4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
5. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1. Praha: 1, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 435.
6. Statistický lexikon obcí v zemi České: Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930. Praha: Ministerstvo vnitra, Státní úřad statistický S. 144. (Czech)
7. VAVŘINOVÁ, Eliška. Změny využívání krajiny modelového území Novohradských hor [online]. Brmo: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2022-10-06]. Bakalářská práce. Dostupné online.
8. 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online.
9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Český Krumlov. Dostupné online.
10. Registr sčítacích obvodů a budov | ČSÚ. apl2.czso.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.

Literatura

• ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska. České Budějovice: 2004, 2004. 199 s. ISBN 80-86829-03-0.
• KROUPA, Stanislav. Hory pout zbavené. Města a vesnice v oblasti Novohradských a Slepičích hor. České Budějovice: Veduta, 2006. 244 s. ISBN 80-86829-17-0.

Externí odkazy

• Galerie Cetviny na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cetviny na Wikimedia Commons
• Cetviny na Zaniklé obce
• Kronika obce uložená v Státním oblastním archivu Třeboň

Portály: Česko | Geografie