Cestice
obec na Slovensku From Wikipedia, the free encyclopedia
Cestice (maďarsky Szeszta)[2] jsou obec na Slovensku v okrese Košice-okolí.
| Cestice | |
|---|---|
 Kostel reformované církve v Cesticích | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°35′34″ s. š., 21°6′6″ v. d. |
| Nadmořská výška | 211 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Cestice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,0 km² |
| Počet obyvatel | 831 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 63,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Róbert Grešo |
| Vznik | 1317 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 71 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec se nachází v jižní části okresu Košice-okolí. Je vzdálena asi 9 kilometrů od státní hranice s Maďarskem. Nejbližšími obcemi jsou Čečejovce, které leží 3 kilometry západněji. a Komárovce, které se nacházejí 2 kilometry jihovýchodně.
Cestice jsou poprvé zmíněny v roce 1317 jako villa Zozta.[3] Název obce se v průběhu historie dále vyvíjel – v roce 1402 je obec uvedena jako Shesta, v 1773 jako Szeszta, Czesticze, v 1786 jako Seszta, Cschesztice av roce 1808 pod názvy Szeszta, Ceztice, Sestice. V soupisu obcí z roku 1863 se název obce uvádí ve tvaru Szeseka a od roku 1873 se používal už jen maďarský název Szeszta, který zůstal v platnosti až do rozpadu monarchie.[2]
V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 je obec uvedena jako maďarsko-ruská (rusínská) s 849 obyvateli.[4] Statistika z roku 1910 vykazovala v Cesticích 639 obyvatel převážně maďarské národnosti.[5]
Po první světové válce připadla obec na základě Trianonské mírové smlouvy Československé republice. V meziválečném období se používal starší slovenský název z přelomu 18. a 19. století, který byl upraven podle platných pravopisných norem na Cestice. V listopadu 1938 po Vídeňské arbitráži připadla obec Maďarsku, ale po druhé světové válce se Cestice vrátily zpět do teritoria Československa.[2]
V roce 2001 žilo v Cesticích 824 obyvatel, z toho bylo 411 Slováků (51,63 %), 376 Maďarů (47,24 %), 2 Češi (0,25 %) a 7 obyvatel s nezjištěnou, resp. jinou národností (0,88 %).[6]
Památky
- Římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého, jednoduchá jednolodní stavba s pravoúhlým ukončením presbytáře a předsunutou věží z 13. století. V roce 1738 a v druhé polovině 18. století byl barokně upravován.[7] Fasáda kostela je hladká a členěná opěrnými pilíři. Okna jsou půlkruhově ukončena. Věž má střechu ve tvaru jehlanu.
- Řeckokatolický kostel Ochrany Přesvaté Bohorodičky, jednolodní klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást stavby ze začátku 19. století. Úpravami prošel v roce 1877. Interiér je zaklenut valenou a pruskou klenbou, svatyně konchou. Průčelí je členěno pilastry, lizénami a obloučkovým vlysem. Věž je ukončena střechou se zvonem.[8]
- Kostel reformované církve, jednolodní pozdněklasicistní stavba s polygonálním ukončením presbytáře a předsunutou věží z let 1850–1867. Interiér je zaklenut zrcadlovou klenbou, v jejímž středu je štukový kalich v oblacích. Nacházejí se zde dvě protilehlé dřevěné empory a zděná kazatelna z roku 1867 se secesní rezonanční stříškou.[9] Fasáda kostela je členěna opěrnými pilíři a lizénami, okna jsou půlkruhově ukončena. Věž je členěna lizénovým rámováním a obloučkovým vlysem v prostoru pod korunní římsou a ukončena je střechou ve tvaru jehlanu.
Kostel Ochrany Přesvaté Bohorodičky
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
