Centriola

Centriola (nebo centriol) je párová válcovitá buněčná eukaryotická organela schopná samostatného dělení,^[1] která se nachází ve většině eukaryotických buněk vyjma vyšších rostlin a hub.^[2]

Centriola s devíti triplety (trojicemi) mikrotubulů

Centriola 3D

Stavba

Buňka obvykle obsahuje v G₀ fázi a G₁ fázi dvě centrioly, spojené a vzájemně kolmo orientované. Každá z nich se vždy před buněčným dělením zmnoží na dvě – ta starší z páru je označována jako mateřská, mladší jako dceřiná.^[1]

Buňky vzniklé tímto buněčným dělením získají vždy jednu mateřskou a jednu dceřinou centriolu. Každý pár centriol vytváří společně se svým okolím (centrosféra, astrosféra) tzv. centrozóm.

Stěny centrioly jsou u většiny organismů složené z devíti trojic mikrotubulů uspořádaných kruhově kolem centrální dutiny.^[1] Embrya octomilky Drosophila melanogaster ale obsahují devět dvojic a pohlavní buňky háďátka Caenorhabditis elegans jen devět samostatných mikrotubulů.^[3][4]

Funkce

Z centrioly vychází mikrotubuly cytoskeletu. Také z ní vyrůstá dělicí vřeténko. V určitém případě se může stát starší (mateřská) centriola bazálním tělískem bičíku nebo brv. Funkce centrioly však není zcela zřejmá, protože např. rostliny se bez ní obejdou.