řeholní řád From Wikipedia, the free encyclopedia
Celestini neboli řád celestinů (latinsky Congregatio Coelestinorum, Ordo Coelestinensium, též coelestini, coelestiáni, zkr. O.S.B.Coel.) původně poustevníci sv. Damiána nebo poustevníci z Murrone či bratři sv. Ducha, byli katolický řeholní řád vzniklý reformací řádu sv. Benedikta.
Celestini | |
---|---|
Znak řádu | |
Zakladatel | Celestýn V. |
Vznik | 1294 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heslo řádu je shodné s benediktinským Ora et labora. Kláštery celestýnů se nazývají paraklety, podle úcty k Duchu svatému, Paraklétu). Jejich zakladatelem byl poustevník Pietro Angeleri del Morrone (také Murrhone nebo de Morone; pozdější nešťastný papež Celestýn V.), který zřídil roku 1254 v italských Abruzzách první celestinskou poustevnu.
V Českých zemích měli celestini konventy v Ojvíně (dnes v Německu) a v Praze u sv. Michala pod Vyšehradem (první fungoval pouhých 180 a druhý 33 let – ojvínský konvent zanikl v 16. století, pražský konvent byl zničen roku 1420 tábory), hojněji zastoupeni byli zejména v Itálii a ve Francii. Koncem 18. století členové řádu zcela vymřeli.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.