italský básník From Wikipedia, the free encyclopedia
Carlo Antonio Melchiore Filippo Porta (15. června 1775, Milán – 5. ledna 1821, tamtéž) byl nejvýznamnější italský romantický nářeční básník, píšící v milánském dialektu, vycházejícím z lombardštiny.[1]
| Carlo Porta | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. června 1775 Milán |
| Úmrtí | 5. ledna 1821 (ve věku 45 let) Milán |
| Příčina úmrtí | dna |
| Místo pohřbení | hřbitov San Gregorio v Miláně |
| Povolání | básník a úředník |
| Národnost | italská |
| Literární hnutí | romantismus |
| Manžel(ka) | Vincenza Prevostiová (1778–1860) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z úřednické rodiny, studoval v semináři v Monze a pak v Miláně. Protože byl jeho otec byl velkým příznivcem habsburské monarchie, donutilo ho roku 1798 francouzské tažení do Itálie přerušit studium a přestěhovat se k bratrovi do Benátek, které připadly Rakouskému císařství, a pracoval zde jako úředník finanční správy. Roku 1799 se ale vrátil do Milána a následně zde pracoval jako úředník. Roku 1806 se oženil s Vincenzou Prevostiovou, zámožnou vdovou po bývalém ministrovi Cisalpinské republiky, a měl s ní dva syny a dvě dcery.[2]
Studium v semináři mu zajistilo kvalitní vzdělání, ale zároveň v něm vyvolalo sklon k antiklerikalismu a silné sociální cítění. První verše začal psát v roce 1790, ale jen málo z nich vyšlo před rokem 1810. Ve svém vrcholném období psal veršované novely s realistickými lidovými typy a ostré satiry na šlechtu a klér.[1] S mimořádnou pozorovatelskou vlohou a biedermeierskou poetikou v nich líčí život aristokracie a jejího služebnictva, drobného kněžstva i prostého lidu a kritizuje pověry a náboženské pokrytectví.[3] Pro jeho dílo si ho vážili a k jeho přátelům patřili mnozí jeho současnicí (například Ugo Foscolo, Alessandro Manzoni, Tommaso Grossi nebo Stendhal).[1]
Zemřel při záchvatu dny a byl pochován na milánském hřbitově San Gregorio. Hrob byl při likvidaci hřitova ztracen, ale jeho náhrobní deska je zachována v kryptě kostela.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
