Carl Robert Jakobson

Carl Robert Jakobson (též pseudonymem Linnutaja, 26. července 1841 – 19. března 1882) byl estonský národní buditel, spisovatel, novinář a pedagog.

Carl Robert Jakobson
Narození	14.jul. / 26. července 1841greg. Tartu
Úmrtí	6.jul. / 18. března 1882greg. (ve věku 40 let) nebo 7.jul. / 19. března 1882greg. (ve věku 40 let) Kurgja
Povolání	novinář, politik, spisovatel, autor dětské literatury a národní buditel
Alma mater	Cimze seminary
Rodiče	Adam Jakobson
Příbuzní	Natalie Johanson-Pärna a Eduard Magnus Jakobson (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho osvícenské názory vznikly během jeho pobytu v Petrohradě (1863–1871), kde byl profesorem na gymnasiu. V roce 1878 počal vydávat a redigovat noviny „Sakala“, jež kritizovaly feudální řád, stanovisko statkářů a pastorů.^[1]

Revolučně demokratické tendence se zřetelně projevuje ve světovém názoru Karla Jakobsona v posledních letech jeho života. Snažil se dokázat zákonitost revoluce tezemi Rousseauovy „společenské smlouvy“. Povstání lidových mas jsou spravedlivou pomstou za porušování společenské smlouvy vládnoucími třídami. Tyto myšlenky hlásal na stránkách novin „Sakala“ a ospravedlňoval myšlenku boje koloniálních národů proti anglickému imperialismu, povstání balkánských národů proti tureckému panství a boj Čechů proti německému útlaku.^[2]

Podobizna Carla Roberta Jakobsona byla vyobrazena na líci bankovky 500 estonských korun.