Canopus

Tento článek je o hvězdě. Další významy jsou uvedeny na stránce Canopus (rozcestník).

Canopus (α Car, α Carinae, Alfa Carinae) je tradiční jméno nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lodního kýlu a druhé nejjasnější hvězdy na noční obloze.

Canopus na záběru z vesmírné stanice ISS.

Canopus
Poloha hvězdy v souhvězdí Lodního kýlu
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Lodní kýl (Carinae)
Rektascenze	06h23m57.12s[1]
Deklinace	-52° 41' 44,5"[1]
Paralaxa	10,43 ± 0,53"
Vzdálenost	310 ± 20 ly (96 ± 5 pc)
Barevný index (U-B)	0,1[2]
Barevný index (B-V)	0,15[2]
Zdánlivá hvězdná velikost	-0,72[2]
Absolutní hvězdná velikost	−5,74
Radiální rychlost	+20.5 km/s[3]
Vlastní pohyb v rektascenzi	19,99"/rok[3]
Vlastní pohyb v deklinaci	23,67"/rok[3]
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typ	A9 II[4]
Hmotnost	9,26–9,81±1,83 M☉
Poloměr	73,3±5,2 R☉
Zářivý výkon (V)	16 600±700 L☉
Povrchová teplota	7 400[5] K
Stáří	33-34 milionů let
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 45348
Bright Star katalog	HR 2326
2MASS	2MASS J06235709-5241441
SAO katalog	SAO 234480
Katalog Hipparcos	HIP 30438
Katalog Tycho	TYC 8534-2277-1
General Catalogue	GC 8302
Bayerovo označení	α Car
Synonyma	Suhayl, Suhel, Suhail
Databáze
SIMBAD	data
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězda byla pojmenována po veliteli řeckého loďstva krále Meneláa. Kolem roku 1200 př. n. l. se vraceli Sparťané s unesenou Helenou od Tróje a jejich velitel Canopus v nilské deltě založil město, jež po něm bylo pojmenováno (v současnosti je pod hladinou moře blízko Alexandrie). Nad jižním obzorem tehdy svítila jasná hvězda, kterou Sparťané pojmenovali stejně.^[6]

Jedná se o jasného hvězdného veleobra spektrální třídy A9 II, takže při pohledu pouhým okem je v podstatě bílý. Jeho hmotnost je asi 9krát větší než sluneční a poloměr se zvětšil na 73 poloměrů Slunce. Svítivost je více než 10 000krát větší než svítivost Slunce, zvětšená fotosféra má efektivní teplotu přibližně 7 400 K. Canopus prochází hořením helia v jádře a v současné době se nachází ve fázi, kdy již prošel větví červených obrů poté, co vyčerpal vodík ve svém jádře. Canopus je také zdrojem rentgenového záření.

Díky své jasnosti a poloze blízko jižního nebeského pólu je Canopus užitečný pro vesmírnou navigaci^[6]. Mnoho kosmických sond (např. sonda Mariner 4) nese speciální kameru, známou jako „Canopus Star Tracker“, plus sluneční senzor pro určování polohy.

Ve fikci

Ve sci-fi románu Duna od Franka Herberta obíhá fiktivní planeta Arrakis kolem hvězdy Canopus^[7]