Bärnau
sídlo ve spolkové zemi Bavorsko v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia
sídlo ve spolkové zemi Bavorsko v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia
Bärnau (česky: Bernov) je město v Bavorsku ve vládním obvodu Horní Falc v zemském okrese Tirschenreuth. Město leží v bezpostředním sousedství české hranice, hraniční přechod je na místě zaniklé obce Pavlův Studenec. V minulosti město bylo proto kulturně velice blízce spřízněno s touto neexistující obcí a zde žijícími českými Němci.[2]
Bärnau | |
---|---|
Farní kostel svatého Mikuláše | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°48′37″ s. š., 12°26′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 615 m n. m. |
Stát | Německo |
Spolková země | Bavorsko |
Vládní obvod | Horní Falc |
Zemský okres | Tirschenreuth |
Bärnau | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 74,42 km² |
Počet obyvatel | 3 061 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 41,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Marktplatz 1 95671 Bärnau |
Telefonní předvolba | 09635 |
PSČ | 95671 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katastrální území města se skládá ze 35 obcí, dvorů či samot.
Bernov je poprvé písemně zmíněn v listině z roku 1297, kdy se píše „Pernowe“. V roce 1358 byl uváděn jako „Bernaw“, v roce 1530 jako „Bernau“ a teprve v roce 1692 současným pravopisem. Náze vychází ze středohornoněmeckého výrazu „ouwe“ (souvisejícím s latinským aqua), znamenal něco jako „země obklopená vodou, louka bohatá na vodu“. Jméno může být buď osobní „Pero“ nebo „bero“., což ve starohornoněmeckém jazyce označuje medvěda, který je také heraldickým zvířetem sídla.
Již ve štaufské době bylo Bärnau sídlem soudce a podléhalo magistrátu císařského města Cheb. V roce 1297 bylo Bärnau zastaveno klášteru ve Waldsassen, jenž je v roce 1313 koupil jako své klášterní panství. V roce 1343 získal klášter Waldsassen od císaře Ludvíka IV. Bavora městské právo. V rocwe 1343 mělo mít nejmenší počet obyvatel cca 4.000 mezi městy na Štiftsku a v okrese Tirschenreuth.
V roce 1351 město Bärnau získal král Karel IV. a lenní práva náležela Tachovu. Bärnau smělo pořádat týdenní trh.
V roce 1405 se Bärnau dostalo pod nadvládu kurfiřtské falce Wittelsbachů. Městské právo Tachova bylo nahrazeno právem Ambergu, nového správního sídla. V roce 1414 získalo Bärnau počtvrté městská práva, tentokrát v Sulzbachu. Jan Hus se podle tradice zastavil v Bärnau 15. října 1414, cestou z Tachova na Kostnický koncil.
Během třicetileté války (1618–1648) a rekatolizace patřilo Bärnau od roku 1628 k bavorskému kurfiřtství a zůstalo bavorským městem na hranici s Čechami. V roce 1627 město trpělo morem. Velké problémy obyvatelstvu způsobily také ničivé požáry města v letech 1622 a 1685 a provházející vojska ubytovávaná zde za třicetileté války. Tuto válku připomíná pevnosta Tilly na hranici s Čechami, která nese jméno po generálu Johannu von Tilly.
Od 16. do 19. století byly jižně od Bärnau sklářské hutě. Se začátkem výroby perleťových knoflíků v červenci roku 1895 byl položen základ k rozšíření tohoto řemesla na průmyslové odvětví.
Předválečné i poválečné události v obci jsou důležitým námětem autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi od Maxe von der Grüna, který nedaleko odsud prožil část svého dětství.[3] Nad obcí, přímo na hranici s Českou republikou, stojí turisticky oblíbená vyhlídková věž.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.