Bernard Kaplíř ze Sulevic

Bernard Kaplíř ze Sulevic, též Burchard nebo Buchard, lat. Burchhardius, česky Purkart, byl v letech 1206–1217 jedenáctým proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána, a v letech 1236–1240 dvaadvacátým pražským biskupem. Pocházel patrně z českého panského rodu Kaplířů ze Sulevic.

Důstojný (Venerabilis) Bernard Kaplíř ze Sulevic
biskup pražský
Bernard Kaplíř se Sulevic (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)
Církev	římskokatolická
Metropole	Mohuč
Arcidiecéze	mohučská
Diecéze	pražská
Sídlo	Praha
Období služby	1236–1240
Předchůdce	Jan II. z Dražic
Nástupce	Mikuláš z Riesenburka
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	1236
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	11. probošt litoměřický (1206–1217)
Osobní údaje
Datum narození	13. století
Datum úmrtí	12. září 1240
Místo úmrtí	Praha, České království
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta v Praze
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Je uveden jako svědek v listině z 31. března 1206 v Míšni pod jménem (latinsky) „Burchhardius, praepositus de Leitmeritz“.^[1] Znovu je zmíněn v listině oseckého kláštera 11. července 1207. Dokládá to rozhodnutí papeže Inocence III. (1198–1216) z roku 1207, kdy byl Purkart jmenován současně s biskupem Robertem z Olomouce (1201–1240) a Danielem II. (1197–1214, zvaný Milík), aby rozhodli v trestní záležitosti v Oseku.

Jméno je doloženo v letech 1180–1182 a roku 1185. Purkart byl patrně i svatovítským kanovníkem a kanovníkem vyšehradským. V letech 1206–1217 byl 11. proboštem litoměřickým, kde vystřídal probošta Radostu.

Již roku 1229 je uveden jako kanovník scholastik u sv. Víta v Praze. Podle staré tradice založil Purkart v Litoměřicích roku 1236 dominikánský konvent s kostelem sv. Michala.

Purkart byl roku zvolen 1236 dvaadvacátým pražským biskupem. Na biskupa byl vysvěcen v Erfurtu 10. května 1237.^[2] Zemřel 12. září 1240 a pohřben byl u sv. Víta v Praze.